Bookbot

Niky české historiografie

Parametry

Więcej o książce

Publikace přináší historii uherskobrodských sympozií, která se stala útočištěm svobodného promýšlení významných témat české historiografie v období posrpnové normalizace. Analýza vzniku a formování těchto sympozií se zaměřuje na vztah české historiografie a mocenské kontroly v letech 1948-1989. V první části se autoři věnují formování center a publikačních platforem komeniologického bádání v Československu v letech 1945-1989. Statě Doubravky Olšákové a Vladimíra Urbánka mapují vývoj české komeniologie v Praze a Uherském Brodě, kde byl dohled oficiální moci oslaben. Druhá část se zaměřuje na komparativní pohled na bádání o raném novověku ve středoevropském kontextu, přičemž zahraniční autoři jako Maciej Górny a Stanislaw Roszak reflektují postavení raně novověké historiografie. Poslední část obsahuje redigované rozhovory s organizátory a účastníky komeniologických sympozií, mezi nimiž jsou komeniologové, filozofové a historici. Dále zahrnuje rozhovory k dějinám mimopražského komeniologického bádání, reflektované v rozhovorech se Svatoplukem Bimkou, Dagmar Hanelovou a dalšími.

Zakup książki

Niky české historiografie, Doubravka Olšáková

Język
Rok wydania
2012
Oprawa
(miękka)
Jak tylko się pojawi, wyślemy Ci wiadomość e-mail.

Metody płatności

Nikt jeszcze nie ocenił.Oceń

Tytuł
Niky české historiografie
Język
czeski
Rok wydania
2012
Oprawa
miękka
ISBN10
8074650111
ISBN13
9788074650116
Seria
Opis
Publikace přináší historii uherskobrodských sympozií, která se stala útočištěm svobodného promýšlení významných témat české historiografie v období posrpnové normalizace. Analýza vzniku a formování těchto sympozií se zaměřuje na vztah české historiografie a mocenské kontroly v letech 1948-1989. V první části se autoři věnují formování center a publikačních platforem komeniologického bádání v Československu v letech 1945-1989. Statě Doubravky Olšákové a Vladimíra Urbánka mapují vývoj české komeniologie v Praze a Uherském Brodě, kde byl dohled oficiální moci oslaben. Druhá část se zaměřuje na komparativní pohled na bádání o raném novověku ve středoevropském kontextu, přičemž zahraniční autoři jako Maciej Górny a Stanislaw Roszak reflektují postavení raně novověké historiografie. Poslední část obsahuje redigované rozhovory s organizátory a účastníky komeniologických sympozií, mezi nimiž jsou komeniologové, filozofové a historici. Dále zahrnuje rozhovory k dějinám mimopražského komeniologického bádání, reflektované v rozhovorech se Svatoplukem Bimkou, Dagmar Hanelovou a dalšími.