Dragoun Jeho Veličenstva

Więcej o książce

Jako školák žijící poblíž ošuntělého vesnického hostince, který sloužil jako kulturní centrum, jsem byl svědkem tehdejšího společenského života, včetně vesnických pitek, schůzí a sobotních tanců. Nejraději jsem měl nedělní odpoledne, kdy jsem s dědečkem navštěvoval hospodu, kde jeho vrstevníci vyprávěli příběhy ze svých mládí. Tyto příběhy, často začínající dívkami a láskou, mě jako školáka příliš nezajímaly. Zaujaly mě až vzpomínky na první světovou válku, které vyprávěli staří muži, účastníci těchto krvavých událostí. Jako dítě jsem je bral jako zábavu, plnou nesmyslných zvratů a krve, a nevěřil jsem, že by se takové krutosti mohly skutečně stát. Postupem času, když jsem dospěl a studoval historické fakta, jsem si uvědomil, že to, co jsem považoval za fantazie, byla tragická realita boje o moc a ovládnutí světa, často za cenu nevinných obětí. Rozhodl jsem se tedy vzdát hold těmto bezejmenným mužům, kteří umírali a prolévali krev, a svým románem jim postavit malý pomník, aby moderní svět nezapomněl a byl ve střehu před opakováním chyb historie.