Démonické vědomí

Więcej o książce

Po proměňující zkušenosti s peyotlem, popsané v předchozí knize, Duits opouští západní filosofii, která se podle něj zaměřuje na bezpečný přístav rozumu, a obrací se k buddhismu, zen a perské mystice, zejména k dílu Henryho Corbina. Vášnivě studuje také G. I. Gurdžijeva a na konci 50. let se setkává se spirituálním učitelem a léčitelem Georgesem Saint-Bonnetem. Tato kniha shrnuje jeho zkušenosti a klade zásadní otázky: Co znamená "vidět"? Odkud přicházejí vize? Jaká je substance snu? Jak je možná duševní symbióza? Jaký je vztah magie a vědy? Jaká je povaha přízraků? Duits se těmito otázkami zabývá s upřímností a básnickým vhledem. "Rituál ciguri nás otevírá Skutečnosti s velkým S. Otevírá nás po dobrém nebo po zlém; vyzvracejte své přesvědčení, osobnosti, profese, všechno. K realitě přicházíme nazí, bez předsudků. Nemá smysl se snažit cokoli dozvědět o Skutečnosti, dokud ji nezažijeme přímo. Naše vědění je abstraktní a liší se od poznání, podobně jako masturbace se liší od milování."