Bookbot

Troska Frýdku kostra Místku

Parametry

  • 128 stron
  • 5 godzin czytania

Więcej o książce

Literární debut severomoravské básnířky a výtvarnice Elli Tiliu Motýlové je inspirována nejen metropolí a krajinou lašské oblasti, ale i výraznou surrealistickou poetikou.Tančím, ať je to Frýdek nebo Místek, říká autorka hned v úvodní básni. A její tanec má několikerou podobu: ve vzpomínkách na bábin podpis ve tvaru křížků, na obraz tančících víl nad rodičovskou postelí, na noční návraty z večírků veselého strýčka. A baba Jaga tu navíc pádlovala šerem. Ne všechno v dětství však bylo veselé: chodníky cenily zuby a tesáky a bylo třeba dávat si pozor a "nešlápnout na rozšklebenou dlaždici". Ale jsou tu i wernischovsky laděné historky třídního učitele Hrbka a slezského barda Petra Bezruče, které ovšem v závěru sestoupí ze svých anekdotických ochozů a upozorní na to, co se lidem doslova zažralo pod kůži. Na kérky, co nikdy nezmizí a vždy budou něco občas příjemného, ale mnohem spíše zlého připomínat.

Zakup książki

Troska Frýdku kostra Místku, Elli Tiliu Motýlová

Język
Rok wydania
2023
Oprawa
(miękka)
Jak tylko się pojawi, wyślemy Ci wiadomość e-mail.

Metody płatności

Nikt jeszcze nie ocenił.Oceń

Tytuł
Troska Frýdku kostra Místku
Język
czeski
Rok wydania
2023
Oprawa
miękka
Liczba stron
128
ISBN10
8090824129
ISBN13
9788090824126
Seria
Kategorie
Opis
Literární debut severomoravské básnířky a výtvarnice Elli Tiliu Motýlové je inspirována nejen metropolí a krajinou lašské oblasti, ale i výraznou surrealistickou poetikou.Tančím, ať je to Frýdek nebo Místek, říká autorka hned v úvodní básni. A její tanec má několikerou podobu: ve vzpomínkách na bábin podpis ve tvaru křížků, na obraz tančících víl nad rodičovskou postelí, na noční návraty z večírků veselého strýčka. A baba Jaga tu navíc pádlovala šerem. Ne všechno v dětství však bylo veselé: chodníky cenily zuby a tesáky a bylo třeba dávat si pozor a "nešlápnout na rozšklebenou dlaždici". Ale jsou tu i wernischovsky laděné historky třídního učitele Hrbka a slezského barda Petra Bezruče, které ovšem v závěru sestoupí ze svých anekdotických ochozů a upozorní na to, co se lidem doslova zažralo pod kůži. Na kérky, co nikdy nezmizí a vždy budou něco občas příjemného, ale mnohem spíše zlého připomínat.