
Więcej o książce
Tématem knihy je reflexivní deagentní konstrukce v češtině, tedy gramatická konstrukce tradičně označovaná jako zvratné pasivum, v níž je sloveso užito v reflexivní formě a pozice syntaktického subjektu není obsazena agentem. Konstrukce je nahlížena především z perspektivy diachronní. V teoretické části jsou dosavadní poznatky o této konstrukci zasazeny do kontextu mezinárodní (především typologické) literatury orientované na problematiku reflexivity a deagentnosti i literatury teoretické (především gramatikalizační), část analytická pak představuje materiálový výzkum užívání zkoumané konstrukce v českých textech z 15.–17. století. Analýza se soustředí na jednotlivé morfosyntaktické, sémantické i pragmatické rysy zkoumané konstrukce a identifikuje typické kontexty, v nichž se užívala, zvláštní pozornost je přitom věnována víceznačným užitím, která jsou z diachronního hlediska klíčová, neboť odpovídají potenciálním zdrojovým kontextům předpokládaného gramatikalizačního procesu.
Zakup książki
Česká reflexivní deagentizace v diachronním pohledu, Jiří Pergler
- Język
- Rok wydania
- 2020
- Oprawa
- (miękka)
Metody płatności
Nikt jeszcze nie ocenił.
- Tytuł
- Česká reflexivní deagentizace v diachronním pohledu
- Język
- czeski
- Autorzy
- Jiří Pergler
- Rok wydania
- 2020
- Oprawa
- miękka
- Liczba stron
- 461
- ISBN10
- 807308967X
- ISBN13
- 9788073089672
- Seria
- Kolekcja
- Trivium
- Kategorie
- Tagi
- Lingwistyka
- Opis
- Tématem knihy je reflexivní deagentní konstrukce v češtině, tedy gramatická konstrukce tradičně označovaná jako zvratné pasivum, v níž je sloveso užito v reflexivní formě a pozice syntaktického subjektu není obsazena agentem. Konstrukce je nahlížena především z perspektivy diachronní. V teoretické části jsou dosavadní poznatky o této konstrukci zasazeny do kontextu mezinárodní (především typologické) literatury orientované na problematiku reflexivity a deagentnosti i literatury teoretické (především gramatikalizační), část analytická pak představuje materiálový výzkum užívání zkoumané konstrukce v českých textech z 15.–17. století. Analýza se soustředí na jednotlivé morfosyntaktické, sémantické i pragmatické rysy zkoumané konstrukce a identifikuje typické kontexty, v nichž se užívala, zvláštní pozornost je přitom věnována víceznačným užitím, která jsou z diachronního hlediska klíčová, neboť odpovídají potenciálním zdrojovým kontextům předpokládaného gramatikalizačního procesu.