Bookbot

Počátky literární kritiky v českých zemích (1770–1805)

Autorzy

  • kolektiv

Więcej o książce

Literární historie obvykle spojuje počátky české literární kritiky s Josefem Jungmannem. Tato monografie se však zaměřuje na dobu před Jungmannem a zkoumá, co o literární kritice vypovídá období 1770–1805. Analýza více než padesáti německy a česky vydávaných časopisů a dalších médií odhaluje, jak se v této době formovaly představy o literatuře a její sociální roli. Práce se zabývá pravidly literární komunikace, které do českých zemí přinášeli první kritikové, a jejich postavením vůči domácí osvícenské učenosti. Sleduje, jak se měnily představy o literární veřejnosti, kde vedle divadla získávala na významu beletrie, a jak se transformoval starší žánrový systém na moderní otevřený kánon. Monografie také zkoumá specifické latinské a českojazyčné prostředí českých zemí a dopady nového systému literatury. Dále se dotýká obecných témat, jako jsou novodobé autorské a čtenářské vztahy k dílu, jejich vymezení na rozvíjejícím se knižním trhu a manifestace těchto vztahů v dynamických a etnicky různorodých prostředích českých zemí na přelomu 18. a 19. století.

Zakup książki

Počátky literární kritiky v českých zemích (1770–1805), kolektiv

Język
Rok wydania
2021
Oprawa
(twarda)
Jak tylko się pojawi, wyślemy Ci wiadomość e-mail.

Metody płatności

Nikt jeszcze nie ocenił.Oceń

Tytuł
Počátky literární kritiky v českých zemích (1770–1805)
Język
czeski
Autorzy
kolektiv
Wydawca
Akropolis
Rok wydania
2021
Oprawa
twarda
Liczba stron
672
ISBN10
8076580234
ISBN13
9788076580237
Seria
Opis
Literární historie obvykle spojuje počátky české literární kritiky s Josefem Jungmannem. Tato monografie se však zaměřuje na dobu před Jungmannem a zkoumá, co o literární kritice vypovídá období 1770–1805. Analýza více než padesáti německy a česky vydávaných časopisů a dalších médií odhaluje, jak se v této době formovaly představy o literatuře a její sociální roli. Práce se zabývá pravidly literární komunikace, které do českých zemí přinášeli první kritikové, a jejich postavením vůči domácí osvícenské učenosti. Sleduje, jak se měnily představy o literární veřejnosti, kde vedle divadla získávala na významu beletrie, a jak se transformoval starší žánrový systém na moderní otevřený kánon. Monografie také zkoumá specifické latinské a českojazyčné prostředí českých zemí a dopady nového systému literatury. Dále se dotýká obecných témat, jako jsou novodobé autorské a čtenářské vztahy k dílu, jejich vymezení na rozvíjejícím se knižním trhu a manifestace těchto vztahů v dynamických a etnicky různorodých prostředích českých zemí na přelomu 18. a 19. století.