Rozbory básní ze zlatého výběru

Więcej o książce

Milovníků básní dnes není mnoho, jelikož lidé považují poezii za kulturní trapas. To je však zcela nezralý přístup, poezie formovala literární cítění lidstva mnoho set let. Jelikož je však složitá básníkova duše pro mnoho čtenářů naprostou záhadou, vznikla tato sbírka rozborů, aby vám pomohla při pochopení mnohdy nejasných náznaků současné poezie, čili co tím chtěl básník říct. Důvodem je stále rostoucí obliba volného verše (versus libre), který na rýmu ani metru nelpí a tím poezii zdánlivě zbavuje jediného kouzla. Není tomu tak. Moderní básníci dokážou nahradit rým pocitem, který je mnohdy více nežli rým. Pro konzervativce dodávám, že i rým občas naleznete, pokud autor usoudil, že je zrovna na místě. Básně byly vesměs vybrány z veřejných literárních serverů a jejich autory neuvádím, protože je neznám. Ani jeden z nich báseň nepublikoval pod svým jménem, ale uvedl pouze přezdívku. Když oni sami nechtěli zveřejnit své jméno, nemůžou očekávat, že to za ně bude dělat někdo jiný. Samotné básně jsou vystředěny a rozbory uvedeny kurzívou. Dějově všechny epizody ponechávám v běžných estetických intencích, vzorově svisle zarovnány. Je čas zasévat na poli a je čas na tom poli sklízet, to jednou krásně zazpíval pan Nohavica a před ním to vyřkly tisíce bezejmenných bardů. Tím se každý poeta i zemědělec musí řídit, jinak špatně zasejí a následně nic nesklidí. Tak tedy: „Hurá do toho a půl je hotovo!“