Więcej o książce
Předmětem knihy jsou aktivity československého vojska pohybujícího se v letech 1918–1920 po Trans-sibiřské magistrále, a to především ve vztahu k Číně. Protože východní úsek této magistrály prochází čínským územím, navázala Česká národní rada kontakty s pekingskou vládou již v polovině roku 1918. Z iniciativy ministra vojenství Milana Rastislava Štefánika pak byly na konci téhož roku ustanoveny tři polooficiální úřady, které reprezentovaly Československou republiku v Číně až do podpisu řádné „obchodní a přátelské smlouvy“ v únoru 1930. Zaměstnanci těchto úřadů byli vybíráni především z řad důstojníků československých legií. Bývalými legionáři obsazovalo ministerstvo zahraničí i většinu míst na oficiálních zastupitelských úřadech v Číně po roce 1930. Vliv přítomnosti československého vojska na čínském území na rozvoj československo-čínských bilaterálních vztahů tedy byl poměrně významný a nebyl dosud soustavněji zmapován.
Zakup książki
Legionáři v roli diplomatů: Československo-čínské vztahy 1918 – 1949, Ivana Bakešová
- Język
- Rok wydania
- 2013
- Oprawa
- (miękka)
Metody płatności
Brakuje nam tutaj Twojej recenzji.
- Tytuł
- Legionáři v roli diplomatů: Československo-čínské vztahy 1918 – 1949
- Język
- czeski
- Autorzy
- Ivana Bakešová
- Rok wydania
- 2013
- Oprawa
- miękka
- ISBN10
- 8073084627
- ISBN13
- 9788073084622
- Seria
- Kategorie
- Tagi
- Tematy historyczne, Historia Czech & Słowacji, Chiny, Stosunki międzynarodowe, Czechosłowacja, Dyplomacja, Polityka zagraniczna, Legioniści, Dyplomaci
- Ocena
- 5 z 5
- Opis
- Předmětem knihy jsou aktivity československého vojska pohybujícího se v letech 1918–1920 po Trans-sibiřské magistrále, a to především ve vztahu k Číně. Protože východní úsek této magistrály prochází čínským územím, navázala Česká národní rada kontakty s pekingskou vládou již v polovině roku 1918. Z iniciativy ministra vojenství Milana Rastislava Štefánika pak byly na konci téhož roku ustanoveny tři polooficiální úřady, které reprezentovaly Československou republiku v Číně až do podpisu řádné „obchodní a přátelské smlouvy“ v únoru 1930. Zaměstnanci těchto úřadů byli vybíráni především z řad důstojníků československých legií. Bývalými legionáři obsazovalo ministerstvo zahraničí i většinu míst na oficiálních zastupitelských úřadech v Číně po roce 1930. Vliv přítomnosti československého vojska na čínském území na rozvoj československo-čínských bilaterálních vztahů tedy byl poměrně významný a nebyl dosud soustavněji zmapován.