Więcej o książce
Ve svých literárních kritikách a estetických studiích, shrnutých později do souborů Ztvárněte skutečnost a O revoluční tradici české literatury, vyjadřoval Konrad ve vztahu k avantgardnímu umění stanovisko socialistického realismu (O socialistickém realismu), který pojal jako otevřenou koncepci uměleckého uchopení skutečnosti. Překonával své počáteční zjednodušující schematické pojetí, kdy chápal umělecké dílo pouze jako výraz ideologického a politického postoje, důrazem na dialektický vztah obsahu a formy v umělecké tvorbě a doceněním jejích specifik jako výrazu osobité aktivity společenského člověka. Celkový význam a konkrétní obsah díla chce zkoumat z hlediska společenské životní praxe. V dobových polemikách se kriticky stavěl ke strukturalismu (Svár obsahu a formy), který ocenil jako vědeckou metodu, ale kterému vytýkal noetická východiska, preference formálních hledisek před obsahovými a opomíjení sociologického aspektu, a k surrealismu (Idealismus Nezvalovy tvůrčí metody), jehož imaginativní tvorbu pokládal za fantazijní únik od reálných protikladů rozumu a citu, života a básnické intuice.
Zakup książki
Ztvárněte skutečnost, Konrad Kurt
- Język
- Rok wydania
- 1963
- Oprawa
- (twarda)
Metody płatności
Nikt jeszcze nie ocenił.
- Tytuł
- Ztvárněte skutečnost
- Język
- czeski
- Autorzy
- Konrad Kurt
- Wydawca
- Československý spisovatel
- Rok wydania
- 1963
- Oprawa
- twarda
- Seria
- Tagi
- Twórcze pisanie
- Opis
- Ve svých literárních kritikách a estetických studiích, shrnutých později do souborů Ztvárněte skutečnost a O revoluční tradici české literatury, vyjadřoval Konrad ve vztahu k avantgardnímu umění stanovisko socialistického realismu (O socialistickém realismu), který pojal jako otevřenou koncepci uměleckého uchopení skutečnosti. Překonával své počáteční zjednodušující schematické pojetí, kdy chápal umělecké dílo pouze jako výraz ideologického a politického postoje, důrazem na dialektický vztah obsahu a formy v umělecké tvorbě a doceněním jejích specifik jako výrazu osobité aktivity společenského člověka. Celkový význam a konkrétní obsah díla chce zkoumat z hlediska společenské životní praxe. V dobových polemikách se kriticky stavěl ke strukturalismu (Svár obsahu a formy), který ocenil jako vědeckou metodu, ale kterému vytýkal noetická východiska, preference formálních hledisek před obsahovými a opomíjení sociologického aspektu, a k surrealismu (Idealismus Nezvalovy tvůrčí metody), jehož imaginativní tvorbu pokládal za fantazijní únik od reálných protikladů rozumu a citu, života a básnické intuice.