Můj černý mrak a cesta z deprese ven

Więcej o książce

Bylo léto a slunce krásně svítilo, najednou se ale začalo zatahovat. Oblohu zakryl velký mrak, který mému světu sebral všechny barvy a uvrhl mě do temnoty. Přes ten černý mrak jsem neviděla slunce, dokonce jsem přestala věřit tomu, že vůbec může existovat. Povím vám, jaké to je mít depresi, jak jsem se cítila a co se mi honilo hlavou. Hledání cesty ven není jednoduché, chtěla jsem to dokonce i vzdát. Nakonec jsem ale zvolila tu těžší cestu ven ze začarovaného kruhu a bojovala jsem. Prozradím vám i to, jak mou depresi vnímalo okolí a co jsem od něj očekávala já. Jaké chování mých blízkých mi pomáhalo a které naopak ubližovalo. Chci ukázat lidem s depresí, že v tom nejsou sami, a ostatním pomoci pochopit, čím si depresivní člověk prochází. Do mého světa se barvy naštěstí vrátily a slunce se znovu vyhouplo na oblohu. Občas se objeví mráčky, jindy beránci, někdy zase spousta hvězd. Nebe je pestré a proměnlivé. Nikdo neví, co vítr přinese zítra. Já jen doufám, že tak ošklivý temný mrak už se nikdy neobjeví, a pokud ano, budu si pamatovat, že slunce je tam někde nad mraky vždycky, i když ho nevidíme…