Więcej o książce
Knihu tvoří čtyři prózy, jež spojuje motiv cesty; v poslední povídce, která se coby sci-fi žánrově odlišuje od předchozích, je tato motivická vazba jen okrajová. První (Trip) začíná jako záznam poměrně dobrodružné cesty zapřisáhlé motorkářky, ale vzápětí přerůstá do svérázného a dobře literárně vystiženého hororu s náznakovým koncem. V druhé povídce (Túra) opět jde o osobité zpracování túry, která se vlivem počasí a možného zásahu místních temných sil změní takřka v boj o život. V nejednoznačném konci, který opět jako v předchozí povídce pozitivně provokuje čtenářovu představivost, je literárně vynikající pasáž zachycující atmosféru bouřlivé noci ve stanu. Třetí povídka (Kód) je zdánlivě nejrealističtější. Opět skvěle vystihuje pohodu rodinného výletu – ale ta je náhle narušena objevením neuvěřitelného kódu na obalu tatranek. A dopovězení pointy je opět na čtenáři. Čtvrtá povídka (Pohledy) se z celku trochu vymyká, zato se však čtenář může bavit autorovými postřehy.
Zakup książki
Dva světy nestačí, Monika May, Tomáš Jurák
- Język
- Rok wydania
- 2012
- Oprawa
- (miękka)
Metody płatności
Brakuje nam tutaj Twojej recenzji.
- Tytuł
- Dva světy nestačí
- Podtytuł
- Napínavé povídky
- Język
- czeski
- Autorzy
- Monika May, Tomáš Jurák
- Wydawca
- Šuplík (Brno)
- Rok wydania
- 2012
- Oprawa
- miękka
- Liczba stron
- 128
- ISBN10
- 8087590201
- ISBN13
- 9788087590201
- Seria
- Kategorie
- Tagi
- Przyroda, Przygodowe, Opowiadania
- Ocena
- 5 z 5
- Opis
- Knihu tvoří čtyři prózy, jež spojuje motiv cesty; v poslední povídce, která se coby sci-fi žánrově odlišuje od předchozích, je tato motivická vazba jen okrajová. První (Trip) začíná jako záznam poměrně dobrodružné cesty zapřisáhlé motorkářky, ale vzápětí přerůstá do svérázného a dobře literárně vystiženého hororu s náznakovým koncem. V druhé povídce (Túra) opět jde o osobité zpracování túry, která se vlivem počasí a možného zásahu místních temných sil změní takřka v boj o život. V nejednoznačném konci, který opět jako v předchozí povídce pozitivně provokuje čtenářovu představivost, je literárně vynikající pasáž zachycující atmosféru bouřlivé noci ve stanu. Třetí povídka (Kód) je zdánlivě nejrealističtější. Opět skvěle vystihuje pohodu rodinného výletu – ale ta je náhle narušena objevením neuvěřitelného kódu na obalu tatranek. A dopovězení pointy je opět na čtenáři. Čtvrtá povídka (Pohledy) se z celku trochu vymyká, zato se však čtenář může bavit autorovými postřehy.


