Vesnička, kde se „nic nestalo“

Więcej o książce

Vesnička Zeleneč stála v centru dění posledních okamžiků války a měla jen to neuvěřitelné štěstí, že se v ní zas tak moc důležitého pro historiky nestalo, aby se o ní vědělo a psalo. A právě to štěstí, které ji neopustilo, za to psaní stálo. Válka byla vlastně všude kolem a o mourodnou ves jen tak lehce zavadila. Nedošlo zde k bojům s obrovskými počty padlých, nejsou zde památníky, ani válečné hřbitovy. O to více jsem jako malý kluk naslouchal vzpomínkám na ni a záviděl tehdejším klukům jejich dobrodružné dětství ve vlastních představách, aniž bych si sám uvědomoval, že není co závidět. Na válce není nic hezkého a pamětníci neradi vzpomínají na bolest a utrpení, které válka přináší. Odcházejí a je téměř pozdě se na ni ptát. A tak se dnes s touto knihou můžete vrátit do míst, kde kráčela historie zas tak nepříliš vzdálená, aby byla odsouzena časem k zapomenutí. Budete tak moci zavřít oči v místech, kde padaly bomby, stál rozstřílený vlak, nebo dopadlo sestřelené letadlo. A v myšlenkách možná uslyšíte řev jeho motoru, střelbu i hrůzu v očích pilota v posledních vteřinách jeho života. Vrátíte se v čase o dvaasedmdesát let zpět do místa, kde zemřel člověk byť v německé uniformě, ale i český civilista a vlastenec na prahu znovunabyté svobody svého národa. A navštívíte i místa, kde dosud leží v zemi těla obětí, ať již vinných či nevinných… Pak již místa, kde se „ vůbec nic nestalo“, spatříte v jiném světle.