Bookbot

Věčný oheň

Parametry

  • 320 stron
  • 12 godzin czytania

Więcej o książce

Edice pamětí Antonína Matuly (1885–1953) představuje osobnost úředníka působícího na ministerstvu školství a národní osvěty mezi lety 1919–1944. Paměti ilustrují nejen autorův soukromý život, ale zejména jeho veřejnou činnost – kariéru středoškolského profesora na sklonku rakousko-uherské monarchie, spisovatele a autora odborných pedagogických prací, teoretika a „zakladatele“ ruralismu a jednoho z hlavních organizátorů tzv. lidové výchovy. Matulův zájem o kulturní osvětu na venkově po roce 1918 vyústil v založení celorepublikové osvětové organizace Svobodné učení selské v rámci republikánské strany. Paměti rovněž poskytují autorovy reflexe složitého dění v letech tzv. druhé republiky, zejména v oblasti kulturní politiky, která spadala do jeho úřední gesce. Po nacistické okupaci se Matula až do vynuceného penzionování v roce 1944 jako jeden z mála českých úředníků v rámci ministerstva školství udržel ve vysoké pozici a ve vzpomínkách tak z vlastní perspektivy reflektuje interní poměry na ministerstvu i v protektorátní kulturní politice.

Zakup książki

Věčný oheň, Antonín Matula, Lukáš Holeček

Język
Rok wydania
2019
Oprawa
(twarda),
Stan książki
Bardzo dobry
Cena
14,09 zł

Metody płatności

Nikt jeszcze nie ocenił.Oceń

Tytuł
Věčný oheň
Język
czeski
Oprawa
twarda
Liczba stron
320
ISBN10
8074226808
ISBN13
9788074226809
Seria
Opis
Edice pamětí Antonína Matuly (1885–1953) představuje osobnost úředníka působícího na ministerstvu školství a národní osvěty mezi lety 1919–1944. Paměti ilustrují nejen autorův soukromý život, ale zejména jeho veřejnou činnost – kariéru středoškolského profesora na sklonku rakousko-uherské monarchie, spisovatele a autora odborných pedagogických prací, teoretika a „zakladatele“ ruralismu a jednoho z hlavních organizátorů tzv. lidové výchovy. Matulův zájem o kulturní osvětu na venkově po roce 1918 vyústil v založení celorepublikové osvětové organizace Svobodné učení selské v rámci republikánské strany. Paměti rovněž poskytují autorovy reflexe složitého dění v letech tzv. druhé republiky, zejména v oblasti kulturní politiky, která spadala do jeho úřední gesce. Po nacistické okupaci se Matula až do vynuceného penzionování v roce 1944 jako jeden z mála českých úředníků v rámci ministerstva školství udržel ve vysoké pozici a ve vzpomínkách tak z vlastní perspektivy reflektuje interní poměry na ministerstvu i v protektorátní kulturní politice.