Więcej o książce
V knize Přítomnost Boha v dějinách představuje Fackenheim svůj koncept „zakládajících zkušeností“ judaismu – společných, znovu zpřítomňovaných zkušeností, jež stvrzují víru v neomezeného Boha, přítomného v omezených lidských dějinách. Tuto víru včetně jejích nevyhnutelných paradoxů považuje za ústřední pro židovství i křesťanství, jež označuje za „dějinná náboženství“. Otázkou dnešního židovství pak je, jak smířit Boha dějin s bezprecedentní událostí holocaustu. Židovství i křesťanství se navíc musí během posledního století vyrovnávat se sekularismem: pokud je biblický Bůh bohem veškerých dějin, musí být i bohem současných sekulárních dějin, a to včetně novodobých katastrof jako je holocaust či Hirošima. V závěru autor naznačuje možnost nové, postnáboženské a postsekulární situace.
Zakup książki
Přítomnost Boha v dějinách, Emil Ludwig Fackenheim
- Język
- Rok wydania
- 2013
- Oprawa
- (miękka)
Metody płatności
Nikt jeszcze nie ocenił.
- Tytuł
- Přítomnost Boha v dějinách
- Język
- czeski
- Autorzy
- Emil Ludwig Fackenheim
- Wydawca
- OIKOYMENH
- Rok wydania
- 2013
- Oprawa
- miękka
- Liczba stron
- 103
- ISBN10
- 8072984810
- ISBN13
- 9788072984817
- Seria
- Kategorie
- Tagi
- Tematy historyczne, Tematy religijne, Tematyka filozoficzna, Tematy chrześcijańskie, Wiara, Żydzi, Bóg, Historia ludzkości, Filozofia historii, Teodycea
- Pierwsze wydanie
- 1970
- Oryginalna nazwa
- Goďs Presence in History
- Opis
- V knize Přítomnost Boha v dějinách představuje Fackenheim svůj koncept „zakládajících zkušeností“ judaismu – společných, znovu zpřítomňovaných zkušeností, jež stvrzují víru v neomezeného Boha, přítomného v omezených lidských dějinách. Tuto víru včetně jejích nevyhnutelných paradoxů považuje za ústřední pro židovství i křesťanství, jež označuje za „dějinná náboženství“. Otázkou dnešního židovství pak je, jak smířit Boha dějin s bezprecedentní událostí holocaustu. Židovství i křesťanství se navíc musí během posledního století vyrovnávat se sekularismem: pokud je biblický Bůh bohem veškerých dějin, musí být i bohem současných sekulárních dějin, a to včetně novodobých katastrof jako je holocaust či Hirošima. V závěru autor naznačuje možnost nové, postnáboženské a postsekulární situace.