Jak ruské carevny civilizovaly Evropu

Więcej o książce

Princ Svjatoslav Igorevič měl konkubínu Malušu. Maluša byla zároveň hospodyně kněžny Olgy, matky knížete Svjatoslava. Porodila Svjatoslavovi syna Vladimira, jenž pokřtil Rus. Vladimir měl syna Jaroslava. Ten posléze získal přízvisko „Moudrý“ (vládl v letech 1019-1054). Zajímavé je, že roku 1054, kdy kníže Jaroslav zemřel, došlo k rozdělení církve na odpadlickou západní a požehnanou východní. Možná zde lze vystopovat určitou symboliku. Kníže Jaroslav Moudrý měl povícero dětí, neznámo kolik dcer, leč tři z nich, totiž Anastasia Jaroslavna, Jelizaveta (Alžběta) Jaroslavna a Anna Jaroslavna, se staly evropskými královnami: První se stala královnou uherskou. Druhá se stala královnou Norska. Třetí pak, což byla Anna, se provdala za francouzského krále Jindřicha I. (vládl 1031-1060), čímž se stala královnou Francie. Předkládám zde tedy československému čtenáři zcela jiný, z ruských zdrojů čerpaný pohled na evropskou historii, v níž Svatá Ruská Říše hrála roli mnohem významnější, než jak by si přáli a jak nás nyní učí západní degeneráti...