
Więcej o książce
Kniha sleduje na příkladu malé elitní i elitářské skupiny dělníků vzestup dělnického hnutí v éře základních společenských a politických změn od předvečera revoluce 1848 až do počátku první světové války. Hlavním zkoumaným fenoménem jsou proměny kolektivních identit manuálně pracujících v moderní době, které jsou zde nazírány jako předpoklad pro kolektivní strategie a praxe jednání v rámci sociálních hnutí. Práce popisuje typografické tradice a symboly formované od doby vynálezu knihtisku a také podoby sociálních konfliktů a kolektivního vyjednávání o pracovních podmínkách v období vrcholného industriálního kapitalismu a masového dělnického hnutí na přelomu 19. a 20. století. Solidární sítě typografických dělníků zde nejsou zkoumány pouze ve vztahu k ostatnímu dělnictvu, ale i ve vztahu k nedělnickému prostředí, v tomto případě především k intelektuálně měšťanskému milieu, které pro typografy hrálo důležitou roli.
Zakup książki
Mezi vysokou kulturou a dělnickou třídou: Typografické komunity v Lipsku, Vídni a Praze v letech 1840–1914, Jakub Raška
- Język
- Rok wydania
- 2026
- Oprawa
- (twarda)
Metody płatności
Nikt jeszcze nie ocenił.
- Tytuł
- Mezi vysokou kulturou a dělnickou třídou: Typografické komunity v Lipsku, Vídni a Praze v letech 1840–1914
- Język
- czeski
- Autorzy
- Jakub Raška
- Wydawca
- Academia
- Rok wydania
- 2026
- Oprawa
- twarda
- Liczba stron
- 464
- ISBN13
- 9788020036995
- Seria
- Kategorie
- Opis
- Kniha sleduje na příkladu malé elitní i elitářské skupiny dělníků vzestup dělnického hnutí v éře základních společenských a politických změn od předvečera revoluce 1848 až do počátku první světové války. Hlavním zkoumaným fenoménem jsou proměny kolektivních identit manuálně pracujících v moderní době, které jsou zde nazírány jako předpoklad pro kolektivní strategie a praxe jednání v rámci sociálních hnutí. Práce popisuje typografické tradice a symboly formované od doby vynálezu knihtisku a také podoby sociálních konfliktů a kolektivního vyjednávání o pracovních podmínkách v období vrcholného industriálního kapitalismu a masového dělnického hnutí na přelomu 19. a 20. století. Solidární sítě typografických dělníků zde nejsou zkoumány pouze ve vztahu k ostatnímu dělnictvu, ale i ve vztahu k nedělnickému prostředí, v tomto případě především k intelektuálně měšťanskému milieu, které pro typografy hrálo důležitou roli.