Bookbot

Dějiny české literatury 19. století II. díl (1815-1830)

antologie textů s předmluvou

Parametry

  • 162 strony
  • 6 godzin czytania

Więcej o książce

Druhý svazek skript zachycuje druhou fázi dějin české literatury národního obrození, spadající do let 1815-1830, který v politickém dění charakterizuje metternichovský absolutismus, v literatuře doznívající klasicismus a prosazující se preromantismus. Výklad sleduje, které myšlenkové podněty určovaly směr a pohyb české slovesné kultury (např. myšlenka slovanství), charakterizuje ideologii národního obrození v pojetí jungmannovské generace, jakož i přínos jednotlivých osobností české literatury a vědy. Vedle významných postav (Jungmann, Kollár, Čelakovský, Šafařík, Palacký) jsou zachyceni i tvůrci menšího významu, kteří však ve své době tvořili širší literární i kulturní proud (překladatelé, nakladatelé); pozornost je věnována rovněž dobovým časopisům. V úvodních pasážích je sledován vývoj žánrů - literární věda, próźa, poezie, drama. Podle tohoto hlediska je uspořádána i antologie textů, opatřená komentáři.

Zakup książki

Dějiny české literatury 19. století II. díl (1815-1830), Drahomíra Vlašínová

Język
Rok wydania
2006
Oprawa
(miękka)
Jak tylko się pojawi, wyślemy Ci wiadomość e-mail.

Metody płatności

Nikt jeszcze nie ocenił.Oceń

Tytuł
Dějiny české literatury 19. století II. díl (1815-1830)
Podtytuł
antologie textů s předmluvou
Język
czeski
Oprawa
miękka
Liczba stron
162
ISBN10
8072483617
ISBN13
9788072483617
Seria
Opis
Druhý svazek skript zachycuje druhou fázi dějin české literatury národního obrození, spadající do let 1815-1830, který v politickém dění charakterizuje metternichovský absolutismus, v literatuře doznívající klasicismus a prosazující se preromantismus. Výklad sleduje, které myšlenkové podněty určovaly směr a pohyb české slovesné kultury (např. myšlenka slovanství), charakterizuje ideologii národního obrození v pojetí jungmannovské generace, jakož i přínos jednotlivých osobností české literatury a vědy. Vedle významných postav (Jungmann, Kollár, Čelakovský, Šafařík, Palacký) jsou zachyceni i tvůrci menšího významu, kteří však ve své době tvořili širší literární i kulturní proud (překladatelé, nakladatelé); pozornost je věnována rovněž dobovým časopisům. V úvodních pasážích je sledován vývoj žánrů - literární věda, próźa, poezie, drama. Podle tohoto hlediska je uspořádána i antologie textů, opatřená komentáři.