Jiří Kolečko Książki

Rodzice Jeannette Walls z uporem odrzucali ogólnie przyjęte normy społeczne i zasady, co stanowiło zarówno ich przekleństwo, jak i błogosławieństwo. Rex i Rose Mary Walls mieli czwórkę dzieci. Z początku żyli jak nomadowie, osiadając na krótko w miasteczkach na pustynnych obszarach południowego zachodu i koczując w górach. Rex, charyzmatyczny, błyskotliwy mężczyzna w okresach trzeźwości rozwijał wyobraźnię dzieci, uczył je fizyki i geologii, a przede wszystkim wyrabiał w nich życiową odwagę. Rose Mary pochłonięta malowaniem i pisarstwem, nie była w stanie wziąć na swoje barki odpowiedzialności za egzystencję rodziny, bo, jak mówiła o sobie, "ma nienasycony głód ekscytacji." Nie podniecało jej gotowanie obiadu, który znika w piętnaście minut, skoro można namalować obraz trwający wieki. Gdy z czasem skończyły się pieniądze i przybladł romantyzm wędrownego życia, Wallsowie osiedli w miejscu, gdzie mieszka rodzina Rexa; w posępnym, górniczym miasteczku w Zachodniej Wirginii, skąd zdesperowany uciekł przed laty. Rex pije. Kradnie pieniądze na życie i znika na całe dnie. Rodzina funkcjonuje coraz gorzej.

Víno je pro mne slunce lapené do lahve. Než se to však podaří, je třeba vynaložit mnoho umu, citu a trpělivosti. A k tomu ještě musí přispět svou nákloností i příroda. Slunce je nutné lapit především ve vinici. Právě tam se odehrává ta rozhodující kapitola. Ale i když vyzrají krásné hrozny, není ještě vyhráno. Vinařství je souborem znalostí mnoha profesí. Když se vše ideálně propojí, vznikne nápoj, který vám dá radost a utvrdí přátelství. Tato pocity však ještě umocní vaše znalosti o tomto jedinečném nápoji. Proto v této knize předkládám několik základních rad, jak být může být víno vaším dobrým přítelem, a současně jsem snažil o nahlédnutí do svébytného života vinařů. Ať již u nás nebo u bližších či vzdálenějších sousedů. Neměl jsem ambice napsat další encyklopedii, ale přispět k tomu, abyste z koštování slunce lapeného do lahve pocítili co největší radost.

Podtitul: Vzpomínky zakladatele Mladé fronty Básník a spisovatel Jaromír Hořec ve věku 17 let v květnu 1945 spolu s několika stejně starými chlapci přepadli s pistolemi v ruce podnik, kde se tiskl německý deník Der Neue Tag. Tak alespoň praví legenda. Rozhodně však tito mladí a odvážní muži přinutili pracovníky tiskárny opustit prostory v Panské ulici, a od té doby se stali vládci rostoucího mediálního impéria jménem Mladá fronta – Jaromír Hořec jako její první šéfredaktor. Jeho autentické vzpomínky máme nyní možnost si přečíst. Autor se však jejich vydání nedožil, zemřel v listopadu 2009. Kniha vychází k 65. výročí založení Mladé fronty.