Souběžný polský a německý text. Kniha o čarodějnických procesech v období 1622 - 1695 ve Slezsku a dnešním Jesenicku a Šumperku, která nese tajemný název Zpráva o nevíře. Zpráva o nevíře mapuje průběh čarodějnických procesů na území dnešního Jesenicka, Šumperska a Slezska.
Publikace přibližuje příběh jednoho z nejranějších čarodejnických procesů z roku 1622, kdy stanula před konšelským soudem v Jeseníku a Nise žena pastýře Barbora Schmiedová.
Kniha pojednává o čtrnácti nejvýznamnějších poutních místech jesenického regionu, jež před lety vybrala spoluautorka této publikace Michaela Neubauerová. Číslo čtrnáct nebylo zvoleno náhodně – právě tolik je zastavení na křížové cestě Ježíše Krista. Patnácté místo je pak přidáno trochu navíc, protože leží již těsně za vrcholkem hřebene Jeseníků, tedy i za hranicí okresu, ale i Slezska s Moravou. Patnácté zastavení bývá pojímáno jako „zmrtvýchvstání". Kniha je k dostání v tvrdé i měkké vazbě.
Čarodějnické procesy na Jesenicku v 17. století byly tak rozsáhlé, že jsou považovány za největší masový hon na čarodějnice v Slezsku, překračující známější případy na Losinsku a Šumpersku. Autorka čerpá z dobových písemných pramenů z českých a polských archivů a poprvé je představuje českým čtenářům. Zmiňuje výjimečný případ Barbory Schmiedové z roku 1622, obviněné svým mužem z čarování, otravy a žhářství, což vedlo k vyšetřování a pronásledování desítek lidí. Další kapitola se věnuje silné vlně procesů, kdy byla postavena pec na čarodějnice kvůli velkému počtu popravovaných. Příběh z roku 1651 popisuje udání šesti lidí z údajné účasti na sabatu, což vedlo k soudnímu řízení s použitím tortury a následnému rozšíření procesů, při nichž desítky lidí skončily na popravištích. Třicetiletá válka, pustošení oblasti, epidemie a hladomor přispěly k hledání obětního beránka – čarodějnic. Když pronásledování dosáhlo kritického bodu, vzbouřilo se měšťanstvo a vrchnost, což vedlo k zastavení honu biskupem z královské rodiny.
Tato žena na počátku rozsáhlých čarodějnických procesů v letech 1651–1652, které zasáhly zlatohorské panství, obvinila z čarodějnictví desítky místních obyvatel. Mezi nimi byly i její tři dcery a devatenáctiletá vnučka Magdalena, jež stejně jako dalších téměř šedesát nevinných obětí skončily tragicky. Zlatohorské čarodějnické procesy patří k nejrozsáhlejším v českých zemích a připomínka těchto událostí je stále aktuální a důležitá. Příběh Voršily Schubertové a dalších obyvatel Zlatých Hor proto přináší nová publikace Vlastivědného muzea Jesenicka, jejíž autorkou je Michaela Neubauerová.