Janusz Andrzej Zajdel Książki

Jest wiek XXIV. Ziemia nie stanowi już centrum ludzkiej cywilizacji. Młody uczony przedstawia pracę dotyczącą tzw. Epoki Rozszczepienia – okresu cywilizacyjnego regresu, anarchii i chaosu, obejmującego wieki XXII i XXIII. Swoje opracowanie opiera na dokumencie zwanym „Notatnikiem Nieśmiertelnego”; nikt dokładnie nie wie, kim był ów Nieśmiertelny, niektórzy podejrzewają jednak, że należał do załogi jednego ze statków kosmicznych, które opuściły Ziemię w XXI wieku i powróciły po przeszło stu latach. Według innych Nieśmiertelny korzystał z hipotetycznego urządzenia zwanego cylindrem van Troffa, dzięki któremu mógł trwać poza upływem czasu…

Edenie - absolutní ráj svobodných a šťastných lidí, gigantická kosmická stanice, zázrak nejmodernější techniky... Bohužel jen do chvíle, kdy do Edenie dorazí novinář Rinah. Krůček za krůčkem odhaluje hrůznou pravdu a ráj se před jeho očima mění v peklo... Poslední román jednoho z klasiků polské science fiction, autora u nás dobře známých knih Vynález profesora van Troffa a Limes inferior.

Limes inferior je sociální sci-fi, kde v příběhu plném napětí i humoru oceníme paralely se světem naší doby. Totalitní společnost, v níž jsou lidé rozděleni do tříd a odměňováni podle své inteligence, funguje zdánlivě bez problémů. Všichni jsou si rovni, i když někteří jsou si rovnější. Každý má nárok na základní potřeby – potraviny, bydlení, zdravotní péči. Lahůdky a luxusní zboží jsou ale jen pro ty s vyšší třídou, kteří mají přístup k „tvrdší měně". Ta se dá ale naštěstí směnit a veksláci jsou všudypřítomní. A pak jsou tu lifteři. Máte-li dost peněz, dokážou nejrůznějšími nelegálními způsoby „vyliftovat" vaši třídu, a tak vám zvýšit úroveň a příjmy. Sneer je jedním z těch, který se na režim adaptoval. Přesto se začne zajímat, jak systém může fungovat, když se zdá, že společnost řídí pouze vyliftovaní hlupáci. Proniká do stále hlubších tajemství, včetně toho nejutajenějšího – kdo to vše řídí. -- zdroj: legie.info --

Autor nás uvádí do daleké budoucnosti, do situace, kdy stará zemská civilizace už degenerovala a je odsouzena k zániku. Jde totiž o spotřební společnost, v níž platí zásada: homo homini lupus. A v tomto okamžiku uplatňuje autor svůj motiv optimistický: v žádném případě to neznamená konec života ve vesmíru ani na Zemi. Obnovitelem života musí být nutně jiná společnost – společnost nesoucí pokrok. A jejím představitelem je i hlavní hrdina příběhu, astronaut, který se vrací na Zemi po objevné cestě z dalekých hvězdných světů. Román má zajímavé řešení, vyšel z pera zkušeného autora, o čemž svědčí i to, že byl v Polsku označen za nejlepší sci-fi roku 1980.