Bohumil Černík Książki

Mit »Jeremias« hat Franz Werfel den Prototyp eines höchst spannenden biblisch-historischen Romans geschaffen: Darinerzählt er nicht nur das gesamte Wirken des Propheten Jeremias, sondern breitet auch ein gewaltiges Geschichtspanorama vor dem Leser aus. Die Eroberung Jerusalems und Zerstörung des Tempels durch die Babylonier unter Nebukadnezar bilden dabei den dramatischen Höhepunkt. Sensibel und psychologisch geschickt gewährt er einen Einblick in das Seelenleben des Propheten: Angefeindet und verfolgt empfindet Jeremias sein Prophetenamt als unerträgliche Last, der er sich aber nicht verweigern darf. 1936 entstanden mahnt dieses Epos vor Gewaltherrschaften aller Art. Prof. Norbert Abels ordnet den Klassiker von Franz Werfel in einem aktuellen Nachwort neu ein.• biblischer Roman über die Zerstörung Jerusalems• nach über 20 Jahren wieder lieferbar• eine spannende Zeitreise zu den Eroberungszügen unter Nebukadnezar• mit einem aktuellen Nachwort des Dramaturgen und Judaisten Prof. Dr. Norbert Abels

Známý švýcarský spisovatel přijíždí do USA na představení své knihy. Při jednom z mnoha rozhovorů se seznámí s mladou Američankou Lynn. Mezi nimi se vytváří křehký milostný vztah, poznamenaný vědomím dočasnosti, a možná proto tak svobodný a upřímný. Setkání oběma poskytuje podnět k přehodnocení vlastního života, uvědomění si omylů a potřeby pokusit se udělat něco závažného pro svou budoucnost. Spisovatel odchází domů a vytváří toto intimní, něžné dílo, v paměti skládá každý kamínek své americké mozaiky - procházky na jižním cípu Long Islandu s indiánským názvem Montauk, víkendový rozlučkový pobyt na osamělé pláži, dny v pestrém, důvěrně známém velkoměstském New Yorku, odpočinek v Central Parku - všechny tyto chvíle s přitažlivou, žensky moudrou Lynn se mu stávají podnětem na vzpomínky na vlastní život, na setkání s jinými ženami, na své blízké, na skromné začátky i rodící se spisovatelskou slávu. Montauk je útěkem od dosavadních autorových témat - ztráty identity a izolace. Skrze zralý milostný vztah, otevírající své nitro mladé ženě, se jeho vyprávění stává především pokusem o pochopení sebe samého.

V autě před nočním barem je nalezen mrtvý muž. Na základě této události autor fabuluje různé příběhy a situace. Objektem vypravěčských rovin je vždy jedinec, který se stylizuje do různých rolí, mění svou identitu jako by vybíral šaty. Právě mnohotvárnost vypravěče, ne děj, je hlavním tématem díla. Doslov: Růžena Grebeníčková

Vzpomínka na otce P.F.Říhu, který působil ve farnosti Nové Hrady u Skutče, svědectví lidí, kteří se s ním stýkali nebo byli ve vězeních. V této knížce bylo použito vlastnoručně psaných zápisků pana děkana Říhy, jako korespondence s různými lidmi, soudních spisů. Dále svědectví dosud žijících kněží, kteří se s ním stýkali nebo byli ve vězeních.

Experimentální divadelní hra, mísící několik rovin vyprávění, obzvláště časových. Jádro děje se odehrává v Číně za císaře ***, který svůj stát dovedl k vrcholu moci a zbývá mu jen vypořádat se s posledním protivníkem – disidentem, skrývajícím se pod pseudonymem Hlas lidu a zesměšňujícím tyrana satirickými verši. Hra s mírnými rysy publicistiky a výraznými zcizovacími efekty se vymezuje vůči „starému“ způsobu tvoření dějin (vrcholícímu druhou světovou válkou) spočívajícímu v agresivním uzurpování moci. Vzhledem k množství úvahových dialogů a vstupů postav z různých dob (průvodcem dějem je současný intelektuál) i literárních děl (Don Juan, Brutus...) má drama částečně podobu agitujícího eseje. Byť dramatickou rovinu neztrácí. Název hry poukazuje na jev provázející mocenské tvoření dějin, a to potřebu konzervovat dosažený stav, zamezovat dalšímu vývoji a uchovat si „své jisté“. Frisch čínskou zeď (coby symbol) ironizuje jako marný pokus oportunisticky zastavit čas.

Román německého spisovatele řeší problém „zločinu a trestu“ na příběhu soudního rady Sebastiana, který se v mládí dopustil z řevnivosti těžkého provinění na nadaném spolužákovi a je pak stíhán výčitkami svědomí. Hluboká psychologická analysa, připomínajíci velké umění Dostojevského a Gogola, a mistrné zachycení školského prostředí činí z románu jedno z vrcholných autorových děl. Předmluvu napsal Eduard Goldstücker.

Modelová hra švýcarského dramatika reflektuje antisemitismus (a skrze něj všeobecnou lidskou malost vedoucí k nenávisti). Je příběhem nežidovského mladíka, jehož všichni pokládají za Žida a který nakonec bere na sebe k hanbě všech úděl štvance znamenající smrt. Hra je sondou do komunity,která vlastní zbabělost a mravní ubohost ventiluje skrze nenávist k nezapadajícímu jedinci. Zároveň živě zobrazuje, jak je takový člověk, vystavený všeobecné nespravedlnosti, tímto nelidským nátlakem vnitřně lámán a ničen.