Irene Solà Książki

Góry przechowują pamięć o minionych pokoleniach. Mają w sobie mądrość, której ludzie nie pojmują, i trwają wiecznie - w przeciwieństwie do miłości, wojny czy przyjaźni. Niektórzy mówią, że góry dają życie. Inni wierzą, że co dziesięć lat ktoś musi zginąć wśród skał od uderzenia pioruna. Przekonała się o tym rodzina Domneca i Sió. Ich losy ciasno splatają się z miejscem, w którym żyją. Ja śpiewam, a góry tańczą oddaje głos także tym, którzy mogą opowiedzieć swoją historię po raz pierwszy. Ukrywająca się w lesie sarna, duch poety, wyczekujące deszczu grzyby, kobiety przed wiekami oskarżone o czary, chmury zrzucające błyskawice Bohaterowie wymykają się chronologicznym ramom czasu i oficjalnej historii, tworząc górski mikrokosmos pełen wzajemnych konfliktów i zależności. Czerpiąc z historii i mitów, wiejskich ballad oraz literatury pięknej, Irene Sol tworzy literacką gawędę o poszukiwaniu bliskości, śmierci i celebracji życia. Książka wyróżniona Europejską Nagrodą Literacką 2020.

Hidden between distant cliffs, in some remote place visited by wolf hunters, bandits, ambushers, Carlists, sorceresses, maquis, rally drivers, ghosts, beasts and demons, the Clavell farmhouse clings to the earth like a tick. It is a house inhabited by women, and where a single day contains centuries of memories. Those of Joana, who made a pact to find a husband that inaugurated an apparently cursed progeny. Those of Bernadeta, whose eyelashes are missing, and who ended up seeing what she shouldn't. Those of Margarida, who instead of a whole heart has one of three quarters. Or those of Blanca, who was born without a tongue, and she doesn't speak, she just watches. These women, and more, are preparing a party today.

BÈSTIA | BESTIE Bèstia („Bestie“) ist die erste Gedichtsammlung der preigekrönten katalanischen Bestsellerautorin Irene Solà in deutscher Sprache. Mit ihrem poetischen Roman „Singe ich, tanzen die Berge“ wurde sie weltweit in über 21 Sprachen veröffentlicht und für ihre besonderen Erzählperspektiven bekannt. Auch in diesem Gedichtband erzählt Solà in besonderen, in tierischen Perspektiven. Ihre Gedichte sind düstere, aufrüttelnde und lyrisch präzise Erkundungen von Geschlecht, Identität, Sexualität und vielfältigen Formen des Begehrens.

Postupně zazní hlasy značně odlišné, patřící srncům, stročkům, bleskům, ale i lidským bytostem. Irene Solà předkládá svůj román jako partituru, v níž dokáže každý tón rozeznít jinak, nově. Zákoutí a širé pláně katalánských Pyrenejí netvoří pouhé pozadí, ale nesmazatelně se obtiskují do všeho a všech. I věci tak výsostně lidské jako vyprávění příběhů nebo skládání poezie nepůsobí v tomto drsném prostředí nepatřičně. Naopak jsou způsobem, jakým se můžeme přímknout k tomu, co nás obklopuje. Z katalánského originálu přeložil Michal Brabec.

Der Debütroman von Irene Solà – der Autorin von »Singe ich, tanzen die Berge« Nach dem dreijährigen Studium in England kehrt Ada in das Bauerndorf ihrer Kindheit zurück. Ihre ältere Schwester Nàdia ist verheiratet und hat ein Kind, der Bruder Quim hat gerade sein Coming-out hinter sich, und die Eltern haben sich getrennt. Nur Adas Pläne bleiben unentschlossen. Aber eines weiß sie: Sie will endlich schreiben. Sie erfindet Geschichten und schreibt von wildgewordenen Kühen, Zombies und unerwarteten Zärtlichkeiten, von der Anmut tanzender Bauern und dem sommerlichen Sirren der Natur. Aber was wird aus dem Wiedersehen mit Vicenç, mit dem sie vor der Zeit in England zusammen war? In dem Roman »Die Deiche« bilden die einzelnen Mosaiksteinchen eine Welt, die gleichzeitig universal und radikal intim ist. Ausgezeichnet mit dem Premi Documenta für junge katalanische Literatur

Oceňovaný folk horor z katalánských kopců oslavuje ženské tělo ve všech podobách a rozbíjí stereotypy o ženské identitě. Zatuchlý vzduch statku prostupuje vůně tymiánu a obětovaného kozla. Stařičká Bernadeta umírá a ženy rodu Clavellových chystají hostinu, aby ji na druhém břehu přivítaly jaksepatří. V bujarém podsvětí se prolínají groteskní výjevy se vzpomínkami, které odhalují rodová tajemství. Matriarcha Joana kdysi uzavřela pakt s ďáblem, aby získala dokonalého muže. Jenže po veselce zjistila, že Bernadímu Clavellovi chybí jeden prst na noze, a tak svou část dohody nedodržela. Na všechny ženy z rodu proto padla kletba: Bernadeta vidí věci, které by neměla, Margarita je vzteklá, protože má tříčtvrteční srdce, a Blančina ústa bez jazyka připomínají prázdné hnízdo. Vypravěčský hlas bloudí statkem jako vánek a lehce stírá hranice mezi mrtvými a živými, minulostí a přítomností, skutečností a tím, čemu chceme věřit. Legendy a rčení putují napříč generacemi, aby nám připomněly, kdo jsme. Odkud vychází světlo a kde číhá temnota.