Sebastian-Mihail Ivanescu Kolejność książek (chronologicznie)

Stefan Valeriu, a young Romanian student, holidays alone in the Alps, where he soon becomes entangled in romantic relationships with three different women who pass through his guesthouse. We follow Stefan after his return to Paris as he reflects on the women in his life, at times playing the lover, and at others observing shrewdly from the periphery. Women's four interlinked stories offer nuanced and deeply moving portraits of romantic relationships in all their complexity, from unrequited love and passionate affairs to tepid marriages of convenience. In light, elegant prose, Mihail Sebastian, widely regarded as the greatest Romanian writer of the 20th century, explores longing, otherness, empathy, and regret.

Skandál kolem románu rumunského židovského spisovatele Mihaila Sebastiana odhalil problémy, které přesahují literaturu. Kniha, vydaná v roce 1934, reflektuje dobu, kdy se v rumunské společnosti rozvíjely ideje antisemitismu a diktatury. Sebastian začal psát v roce 1931, kdy vládl relativní klid, a požádal svého „guru“ prof. Nae Ionesca o předmluvu. Ionescu však reagoval obhajobou antisemitismu, což vyvolalo aféru, která se stala „soutěží v intelektuální devastaci“. Sebastian na to reagoval koláží esejů a textů, kde vysvětluje okolnosti vzniku románu a distancuje se od Ionescovy předmluvy. Jeho úvahy, i když vznikly v konkrétní historické situaci, mají nadčasovou relevanci. Tento konglomerát je výsledkem zvláštních souvislostí se skutečným životem a vychází z vynikajícího románu, který zobrazuje „lidskou komedii“ v její mnohovrstevnatosti. Hrdina, formou quasi-deníku, mapuje události a ideologické tendence v letech 1922 až 1933, zkoumá postavení Žida ve společnosti a metafyzické téma osamělosti. Román je prostoupen citem, melancholií a ironií. Sebastian se zamýšlí nad tím, jak diktatury manipulují masy, a zdůrazňuje význam kritického rozumu jako jediného nepřítele tyranie.

Utrzymana w poetyce dziennika powieść przedstawia losy żydowskiego intelektualisty w międzywojennej Rumunii, w czasach narastającego antysemityzmu i gwałtownych napięć. Autor zastanawia się, co to znaczy być Żydem w obliczu niebezpiecznej radykalizacji poglądów, portretuje ludzi i panujące wśród nich nastroje, przyjmując postawę uważnego i wrażliwego obserwatora. Ta wydana w 1934 roku, przenikliwa, niemal złowieszcza, a dziś zadziwiająco aktualna książka to nie tylko próba uchwycenia momentu dziejowego i naszkicowania charakteru epoki, ale też „ryzykowny akt szczerości” autora, który w świecie powszechnego rozgorączkowania stara się zachować jasność umysłu, broniąc swojego prawa do samotności.

În 1938, Mihail Sebastian a publicat acest roman - o minunată poveste de dragoste și, în același timp, o reminiscență a strălucitorului București din anii treizeci. Este un roman al gesturilor mici și al sentimentelor mari, atemporale - și o carte despre singurătatea celui respins și izolarea unui autor care, din cauza credinței sale evreiești, a fost marginalizat.

It was a literary sensation when Mihail Sebastian's diaries from 1935 to 1944 were published in Romania in the mid-90s. This long-forgotten major work of the Romanian poet is a unique and stirring testament to human dignity, documenting life in persecution and under the growing threat of death.

Záznamy rumunského dramatika a literáta z období fašismu představují kroniku společenské atmosféry tehdejší Bukurešti. Deník slouží jako osobní výpověď i dokument, který zachycuje vzrůstající antisemitismus, jemuž podlehly i intelektuální elity. Mihail Sebastian, ve svých 28 letech již známý spisovatel a dramatik, začal psát deník v roce 1935 a pokračoval až do roku 1944. V něm reflektuje svůj osobní život, záliby a tvůrčí záměry, zatímco sleduje radikální změny ve společnosti – nástup nacismu, antisemitismus, diskriminaci a vraždění Židů v Rumunsku, včetně kolaborace jeho přátel s novým režimem. Deník zachycuje proměnu úspěšného literáta v páriu, který si s rezignovaným údivem uvědomuje osamělost své víry v přátelství a kulturní hodnoty, konfrontován s tím, že se narodil jako Žid v Evropě první poloviny 20. století. Sebastian přežil konec antisemitského teroru i pád hitlerovského Německa, ale zemřel v roce 1945 při nehodě. Jeho deník byl po válce ukrýván, až byl v roce 1961 poslán do Izraele a v Rumunsku vyšel až v roce 1996, následně byl přeložen do francouzštiny a angličtiny. Česky vychází poprvé. Překlad a poznámku napsal Jindřich Vacek.