Ludvík Hošek Kolejność książek (chronologicznie)

roce 1913 vyšlo poprvé, způsobilo značný rozruch pro svůj radikální výklad náboženství jakožto neurotického symptomu. Jedná se o soubor čtyř statí, v nichž Freud zkoumá některé aspekty života přírodních národů a dává je do souvislosti s duševním životem neurotiků. Asi nejslavnější je poslední stať, kde Freud víru v bohy a totem odvozuje od prehistorické události, při níž skupina ze skupiny vyloučených synů zabila svého otce alfa-samce a následně ho snědla, aby vstřebala jeho moc. Když se svůj čin synové snažili odčinit, učinili z mrtvého otce totem a zavedli zákaz jeho pojídání. Prvotní – a v zastřenější podobě jakékoli – náboženství je tak vlastně snahou odčinit prvotní zločin. Málokdo dnes takové interpretaci věří, ale přesto se stala slavnou a nedílnou součástí studia člověka a náboženství. Doslov Václav Soukup.

"In his final years, Freud devoted most of his energies to a series of highly ambitious works on the broadest issues of religion and society. As early as 1908, he produced a powerful paper on the repressive hypocrisy of 'civilized sexual morality', and its role in 'modern nervous illness'. Deepening this analysis in Civilization and Its Discontents, he argues that civilized values - and the impossible ideals of Christianity - inevitably distort our natural aggression and impose a terrible burden of guilt. It is also here that Freud developed his last great theoretical innovation: the strange and haunting notion of an innate death drive, locked in a constant struggle with the forces of Eros."--Publisher website

We wszystkich epokach niemoralność znajdowała w religii nie mniejsze wsparcie niż moralność. Zbiór esejów opublikowany w 1913 roku uznawany za przełomowy. Freud podjął w nim próbę rozszyfrowania tajemnic ludzkiego zachowania, dokonał analizy konfliktu między prymitywnymi uczuciami a wymaganiami cywilizacji, czyli staraniem pogodzenia nieświadomych pragnień ze społecznym, akceptowalnym zachowaniem. W tej pracy ojciec psychoanalizy po raz pierwszy, a zarazem najszerzej, ukazał rolę kompleksu Edypa. Opisał także różne tabu społeczne: ojcobójstwa i kazirodztwa (dwa najsilniejsze jego zdaniem), a także tabu wrogów, władców, zmarłych itp., rysując tym samym genezę kształtowania pierwotnych form religii oraz najbardziej podstawowych zasad moralnych.