Michael Rittstein Kolejność książek (chronologicznie)

Katalog vychází k výstavě S astronautickou lehkostí motýla zpátky do kamene, která proběhla na jaře roku 2016 (14. dubna – 28. května) v Galerii Miroslava Kubíka. Precizní publikace soustřeďuje ukázky expresivních obrazů Michaela Rittsteina z období let 2001–2016, monumentálních soch Lukáše Rittsteina (2010–2015), především jeho odvážné „autobusové instalace“ Tour v litomyšlských Klášterních zahradách, a kreseb či fotografií Barbory Šlapetové, které vznikly na základě několika návštěv původních obyvatel Papui-Nové Guiney (2006–2015). Sedmdesátistránkový, fotograficky bohatě vybavený katalog doprovázejí texty – v češtině a angličtině – od Kamila Nábělka, Lukáše Rittsteina, Barbory Šlapetové a Petra Volfa. Autorem grafické úpravy je malíř Karel Štědrý.

Kniha mladého malíře Martina Krajce (1984) je jeho prvním souborným katalogem. Obsahuje barevné reprodukce, texty Michaela Rittsteina a Martina Dostála i přehled dosavadních úspěchů mladého autora.

Ženy Terezy z Davle jsou krásné, často pózují podobně jako na titulních stranách magazínů, ale přesto je to jinak. Titulní stránky to jsou, ale z doslechu, a na fotkách vždy stojí, leží či se svíjejí ženy přiznávající, že jsou "odněkud". Nikdy to nejsou modely prefabrikovaného snu, ale reálné ženy, které chtěly být zaznamenány......

Kniha mapuje čtyřicetiletou tvorbu malíře Michaela Rittsteina soustředěnou na tzv. malé formáty maleb. Text Kateřiny Tučkové demonstruje, že nejen v rámci velkoformátových prací nachází autor své klíčové výtvarné projevy, ale že i momenty, které jsou považovány za okrajové, přinášejí závažnou informaci o malířově vývoji. Kniha vychází jako třetí v cyklu věnovaném méně známé tvorbě Michaela Rittsteina: po katalogu mapujícím grafické práce a práce na papíře.

Velká monografie Michaela Rittsteina, jednoho z předních českých malířů střední generace, někdejšího spoluzakladatele Volného seskupení 12/15, člena SVU Mánes, v posledních letech vedoucího pedagoga ateliéru malby AVU v Praze. Jeho celoživotní návraty ke grotesce, sarkastické a ironické pohledy vtipně glosující ten nejobyčejnější všednodenní život, jsou malovány s barokním rozmachem bravurního koloristy, zároveň s lehkostí rozeného kreslíře – vypravěče, pro kterého monumentalita není dána formát

Michael Rittstein zachycuje zdánlivě banální a anekdotické příběhy, vytváří dějově zhuštěné, dramatické a bizardní alegorie současného života.

Originelle soziologische Studie über gesellschaftliche und private Probleme im Leben des durchschnittlichen Menschen in den 60er Jahren des 20. Jahrhunderts. Der Autor schildert an der Geschichte dreier Paare sarkastisch die Konventionalität und Bodenständigkeit, zugleich aber auch die Oberflächlichkeit des konsumorientierten Lebensstils des durchschnittlichen Menschen, der in den Stereotypen des totalitären Regimes der sechziger Jahre verankert ist. Unbarmherzig und kompromisslos zeigt der Autor die grenzenlose Durchschnittlichkeit und Ziellosigkeit des Lebensstils der modernen Bürger, die sich in allem niederschlägt – von der Einstellung zur Arbeit über emotionale Beziehungen, Ehen, Freundschaften bis hin zur Haltung zu kulturellen Werten, die in festgefahrenen, unveränderlichen Stereotypen enden. Die Kritikalität und Offenheit des Blicks, der kompromisslose Spott und der persönliche, prägnante Stil sind charakteristisch für das Werk des Autors.

Texty Ivana Wernische doprovází sedm barevných litografií Michael Rittstein.

Pozoruhodná básnická sbírka vznikla na konci šedesátých let, kdy měla vyjít v nakladatelství Mladá fronta. Po zákazu vydání ležela více než dvacet let u svého autora. Jazyková alchymie a schopnost vydobýt ze slova maximum významu činí z Novákovy poezie literární událost.

The heroine of this book is a nightclub singer, Eva Adam, who sings all over the world. As she travels crimes occur. Each story violates one of the rules of the Detective Story Decalogue by Father Ronald Knox. The reader must decide which rule has been broken and identify the murderer.

„Psie serce” to ostra krytyka współczesnych realiów, która przez długi czas nie mogła doczekać się publikacji. Michaił Bułhakow napisał tę opowieść w 1925 roku, a opublikowano ją dopiero w 1968 roku. W historii kryje się jednak znacznie więcej: genialny chirurg Filipp Filippowicz przyciąga bezdomnego psa Lumpiego do swojego domu, oferując mu „krakowską specjalność”. Przeprowadza na nim operację, wszczepiając mu przysadkę mózgową i jądra drobnego przestępcy, tworząc w ten sposób „nowego człowieka”. Jednak stworzony w ten sposób człowiek-zwierzę szybko okazuje się nie tylko oszustem, ale także pozostaje zwierzęciem w ludzkiej postaci. Dopiero brutalne odwrócenie operacji może uratować społeczeństwo. „Psie serce” łączy motywy faustowskie z „Potworem Frankensteina”, parodiuje idee nowego człowieka i szydzi z wiary w postęp.

Monografie s ukázkami z výtvarného díla českého malíře Michaela Rittsteina.