Jiří Podolský Książki

Dílo je uceleným a navzájem propojeným souborem tří knih, jež jsou moderní učebnicí teoretické mechaniky určenou především pro studenty Matematicko- fyzikální fakulty Univerzity Karlovy. První kniha obsahuje klasický výklad Lagrangeova a Hamiltonova formalismu pro hmotné body, tuhé těleso i kontinuum, druhá elegantní podobu těchto formalismů v jazyce diferenciální geometrie, jež je oproštěna od souřadnic. Ve třetí knize jsou vzorově vyřešeny pečlivě zvolené typové příklady k procvičení. Zmíněny jsou i návaznosti na kvantovou a relativistickou teorii. Soubor má přehlednou strukturu, srozumitelnou formu výkladu a bohaté ilustrace.

Autoři působili jako odborní poradci projektu a jejich popis vlastních aktivit je poučným a zábavným čtením. Příběh, který zde vyprávějí, představuje vzácného křížence: je to pohled do zákulisí natáčení a současně erudovaná historie vědy. Českému čtenáři je tak prostřednictvím našich renomovaných vědců umožněno být při natáčení zásadního seriálu o nejslavnějším fyzikovi 20. století.

„Not macht erfinderisch. Manchmal ist die Erfindung ein Buch, und gelegentlich gerät das Buch zum Glücksfall, der aus einer Notlage hervorgegangen ist. Leopold Infeld, ein Mitarbeiter Albert Einsteins am Institute for Advanced Study in Princeton, stand 1937 ohne Geld da, weil ihm die Verlängerung seines bescheidenen Stipendiums verweigert worden war. Da beide ihre Zusammenarbeit unbedingt fortsetzen wollten, sollte der Lebensunterhalt für Infeld durch ein gemeinsames populäres Buch beschafft werden. Dieses Vorhaben gelang glänzend, und zwar in jeder Hinsicht.“ (Albrecht Fölsing)

What are time and space made of? Where does matter come from? And what exactly is reality? Scientist Carlo Rovelli has spent his life exploring these questions and pushing the boundaries of what we know. Here he explains how our image of the world has changed throughout centuries. From Aristotle to Albert Einstein, Michael Faraday to the Higgs boson, he takes us on a wondrous journey to show us that beyond our ever-changing idea of reality is a whole new world that has yet to be discovered.

Předivo reality vysvětluje a propojuje mnohá témata současného vědeckého výzkumu a myšlení, jako jsou kvantové počítače, fyzika cestování v čase, srozumitelnost přírody, fyzikální limity virtuální reality, význam lidského života a konečný osud vesmíru. Pro vědce i laika, pro filozofa, čtenáře sci-fi, biologa i počítačového experta je zde překvapivě ucelená a racionální syntéza oborů včetně nového optimistického poselství o existenci.

Czy oprócz znanych nam z życia codziennego trzech wymiarów istnieją inne? Czy możliwe są podróże w czasie? Czy czarne dziury są wrotami do innych światów? Czy ludzkość przeżyje śmierć wszechświata? Jeszcze niedawno uczeni odrzucali tego rodzaju pomysły jako dziwaczne spekulacje, dzisiaj znajdują się one wśród najważniejszych tematów podejmowanych przez naukę. Rozpoczynając tam, gdzie kończy się Krótka historia czasu Stephena Hawkinga, Michio Kaku, profesor fizyki, wykładowca na Uniwersytecie w Nowym Jorku, przystępnie i w porywający sposób popularyzuje wyniki badań nad wielowymiarowymi przestrzeniami, pętlami czasowymi i wszechświatami wielokrotnymi.

Malá kniha kosmologie, sepsaná předním světovým odborníkem na kosmologická pozorování, je dech beroucím pohledem do vesmíru v jeho největších představitelných rozměrech. Elegantním spojením nejnovějších kosmologických poznatků se základními fyzikálními koncepty pomáhá autor čtenáři nejprve uvědomit si neuvěřitelně velkou rozlehlost našeho vesmíru a pak vysvětluje, jak lze porozumět vzniku a vývoji celého prostoročasu. Popisuje nejen dosažené úspěchy kosmologických pozorování a měření, ale ukazuje i to, jak je lze všechna navzájem propojit do uceleného standardního kosmologického modelu. Mnohé však zůstává i nadále neznámé, a tato promyšlená kniha proto popisuje také pátrání po dalších, ještě hlubších poznatcích, jež právě nyní probíhá na samých hranicích soudobé kosmologie.

Podtitul: Moje pátrání po nejhlubší podstatě reality. Již po staletí nejde největším světovým vědcům na rozum, že se celý svět, nesmírně spletitý a chaotický, dá s neuvěřitelnou přesností popsat pomocí lidského výtvoru, který je navíc poměrně jednoduchý a strohý. Tímto výtvorem je matematika a svůj údiv nad její účinností vyjadřovali i Galileo a Einstein. Mladý švédskoamerický kosmolog Max Tegmark, profesor fyziky na MIT a vášnivý milovník matematiky, však jde ještě o krok dál a tvrdí, že místo "vesmír je popisován matematikou", lze říci "svět je matematika". Aby svoje tvrzení doložil, zkoumá nejnovější výsledky pokročilých výzkumů mikrokosmu i makrokosmu, kvantovou teorii i astrofyziku. Pečlivě při tom odlišuje všeobecně přijímané výsledky fyzikálního mainstreamu, trochu odvážnější teorie a vyloženě spekulativní fantazie. Kniha si brzy po vydání zaslouženě získala pozornost řady vědců a vyvolala mnoho diskusí.

Do czarnej dziury można wejść, ale nie można z niej wyjść. Z białej dziury – wręcz przeciwnie – można wyjść, ale nie można do niej wejść. Czym są tajemnicze białe dziury, jeśli naprawdę istnieją? Ogólna teoria względności Einsteina przewiduje ich istnienie, ale brakuje obserwacji, które by to potwierdziły. Tylko jeden badacz na świecie, fizyk teoretyczny Carlo Rovelli, poświęcił wiele lat na zgłębianie czarnych i białych dziur. W tej książce przystępnie i filozoficznie przedstawia, czym mogą być białe dziury, jeśli istnieją. Opisuje, co moglibyśmy zaobserwować, gdybyśmy znaleźli się we wnętrzu czarnej dziury, a następnie przeszli przez specjalny tunel na drugą stronę. Rovelli zachęca do odbycia tej niezwykłej podróży. Wspomina, że biała dziura na niebie jest drobna jak unoszący się włosek, nie posiada ładunku elektrycznego i nie wchodzi w interakcję ze światłem, przez co jest niewidoczna. Jej jedyną cechą jest słabiutka siła grawitacji. Jeśli w pierwotnym wszechświecie powstało wiele czarnych dziur, które już wyparowały, to może teraz unoszą się na niebie niewidzialne ziarenka, ważące ułamek grama.

Jestliže se vědcům a technikům podaří postavit kvantový počítač, zažije informatika snad největší revoluci od svého vzniku v polovině 20. století. Výpočetními elementy takového stroje budou nepatrné objekty, atomy či ještě menší částice, pro něž neplatí běžná fyzikální pravidla, ale zdánlivě bizarní zákony kvantové mechaniky. V principu by pak mohlo pár desítek důmyslně propojených atomů paralelně provádět mnohem složitější výpočty než nejmodernější superpočítače dneška. Autor v knize zasvěceně a přitom zcela srozumitelně objasňuje teoretickou koncepci kvantového počítání, jeho základní algoritmy i první pokusy tuto fascinující myšlenku prakticky realizovat.