Život a doba knížete Boleslava I.
Celá staletí naši historici nebyli schopni opustit křesťanskými legendami ovlivněný názor na nejstarší dějiny naší země, zejména na osobu knížete Boleslava I. zvaného ukrutný. Práce Michala Lutovského, fundovaného českého archeologa, bezesporu tato vžitá tabu prolamuje. Předností knihy je mimořádná čtivost při zachování historických a archeologických fakt.
Práce představuje na 250 pravěkých až raně středověkých opevněných míst hradišť známých z území Čech. V rámci jednotlivých hesel je věnována pozornost popisu terénního umístění i dodnes viditelných pozůstatků fortifikací, u nalezišť archeologicky zkoumaných jsou do textu zahrnuty i výsledky terénních výzkumů. Výkladovým heslům o jednotlivých lokalitách předcházejí kapitoly přibližující způsob stavby pravěkých opevňovacích systémů, vývoj vzhledu fortifikací, ale i dějiny archeologického výzkumu hradišť. Text ilustruje na 350 obrázků: plány hradišť, rekonstrukce opevnění, významné nálezy, letecké záběry.
Kolektiv předních archeologů přináší ve velkoformátové knize ucelený přehled pravěkých a raně historických dějin Prahy od starší doby kamenné po vznik českého státu v 10. století. Jednotlivé kapitoly popisují osídlení na území dnešní Velké Prahy v základních etapách dávných lidských dějin, zasazují nálezy do souvislostí pravěkého vývoje celých Čech. Zároveň přinášejí i kompletní soupis pražských archeologických nalezišť každého období s lokalizací v dnešní uliční síti a s popisem situací a uvedením nálezů. Úvodní studie se zabývají přírodními podmínkami (Václav Cílek) a dějinami pražské archeologie. Knihu doprovází na 1 200 ilustrací.
Sonda do života a smrti dávných Slovanů Autor poutavým způsobem líčí archeologický průzkum některých slovanských mohyl v jižních Čechách, zejména u Kožlí na Písecku.
Kniha je věnována jednomu z nejbohatších a nejpozoruhodnějších hrobových nálezů české archeologie - hrobu knížete z 9. století, který byl objeven v roce 1864 v cihelně u Kolína. Závěrečná část knihy pojednává o "hrobech králů" - nejslavnějších velmožských hrobech raně středověké Evropy.
Unikátní Atlas pravěkých a raně středověkých hradišť v Čechách – kniha shrnující více než pětitisíciletý (!) fenomén hradišť na našem území.
Druhý svazek volné trilogie mapuje léta krize a obnovy přemyslovského státu od dob panování Boleslava II. až po až po sesazení knížete Jaromíra (9721012). Také tentokrát nás autor zasvěceně provede po desítkách historických míst v Čechách, na Moravě, ale i za hranicemi, ať již to budou hradiště, dvorce, kláštery či bojiště spojené s postavami Přemyslovců. Popis lokality je vždy zasazen do poznatků archeologie i historických pramenů, ale i do dnešní podoby místa včetně přístupu po turistických trasách. Text doprovází ilustrační i faktografická obrazová dokumentace.
Monografie se zabývá místy posledního odpočinku českých panovníků a prezidentů; není jen průvodcem po knížecích a královských pohřebištích, zprácovává i téma pohřební výbavy a rituálů panovnických pohřbů. Roli hlavního pohřebiště českých panovnických osobností hrál Pražský hrad s chrámem sv. Víta, v případě habsburské dynastie rodová hrobka při kapucínském klášteře v blízkosti vídeňského Hofburgu. Těmto ústředním místům věnuje publikace zaslouženou pozornost. Tradice pohřbívání panovníků na Pražském hradě však byla v průběhu staletí několikrát přerušena a čtenář se tak může seznámit i s dalšími lokalitami, kde spočinuly ostatky předních mužů a žen českého království (např. Vyšehrad, klášter sv. Anežky, klášter na Zbraslavi). Osudy tělesných pozůstatků českých knížat, králů a prezidentů byly často komplikované (přestavby kostelů a hrobek, snaha o přemístění na důstojnější místo, v novější době archeologické průzkumy); rovněž tyto peripetie publikace sleduje. Dostatek prostoru autoři věnovali i hrobové výbavě, zejména pohřebním insigniím a textiliím. Závěrečná kapitola přibližuje okázalé obřady panovnických pohřbů - zde nechávají autoři promlouvat především historické prameny.
První část knihy vypráví o pramenech archeologického poznání, jejich charakteru, podobě i třídění. Druhý oddíl je komentovanou archeologickou topografií, průvodcem po raně středověkých jižních Čechách s jejich hradišti, mohylovými pohřebišti, ale i dalšími nalezišti. Třetí část tvoří historicko-archeologické vyprávění zasazující jihočeský raný středověk do souvislejších i širších úvah. Na závěr je připojen stručný katalog raně středověkých nalezišť.
Kniha našich dvou předních znalců slovanského období je monumentální archeologickou syntézou celého raně středověkého období od příchodu Slovanů v polovině 6. století až na práh vrcholného středověku. Poprvé v takové šíři jsou představeny především hmotné prameny našich dějin v klíčové etapě jejich vývoje, pozornost je však věnována i některým dalším tématům (společnost, náboženství atd.). Nedílnou součástí knihy je rozsáhlá obrazová dokumentace.
Kniha přibližuje archeologické výzkumy halštatského dvorce a slovanského hradiště na Hradci u Němětic.
Kniha shrnuje údaje o více než 900 pravěkých a raně středověkých depotech nalezených v Čechách, počínaje hromadnými nálezy kamenných nástrojů z mladší doby kamenné a konče denárovými poklady první poloviny 11. století. Těžiště celé práce spočívá ovšem v depotech z doby bronzové, obsahujících nepřebernou škálu výrobků z dob rozkvětu bronzového kovolijectví. Výrazné je také zastoupení nálezů keltských a římských mincí. Nedílnou součástí soupisu depotů jsou i stovky kresebných či fotografických vyobrazení nalezených předmětů. Heslům o jednotlivých nálezech předcházejí kapitoly o charakteru a vývoji deponování.
Kniha popisuje vznik, vývoj a zkázu říše. Jsou zde vylíčeni hlavní aktéři tehdejších událostí – Slované, Avaři i Frankové. Zvláštní kapitola je věnována franskému kupci Sámovi.
Dvojice autorů, poutavě popisuje, jak z několika stručných zmínek v dobových pramenech postupně narůstal a stále košatěl příběh údajně "konkurenčního" knížecího rodu Přemyslovců, jeho strmého vzestupu a náhlého pádu. Střízlivé a objektivní revizi podrobují nejen výklad nečetných písemných pramenů, ale rovněž dosavadní archeologické výzkumy včetně slavníkovského mincovnictví.
Závěrečný díl volné trilogie mapuje významné lokality nejen u nás, ale i v okolní Evropě, kam zavítali naši první panovníci z dynastie Přemyslovců. Autor, archeolog, historik, ale i vynikající vypravěč, nás zavádí do středověkého světa na počátku českého státu v době jeho krize i nového rozmachu na základě dochovaných písemných i archeologických pramenů. Kniha zahrnuje Bítov, Bílinu, Brno, Brůdek, Břeclav, Dolní Břežany, Dolní Věstonice, Giecz, Goslar, Hnězdno, Hradec Králové, Chrudim, Litoměřice, Litomyšl, Merseburg, Oldříš, Prahu-Pražský hrad, Prahu-Vinoř, Prahu-Královice, Přerov, Radslavice, Sázavu, Svinibrod, Vraclav, Znojmo a Živohošť.
V novější literatuře jde o vůbec první souhrnné a přehledné zpracování všech archeologických nálezů (hradiště, sídliště, pohřebiště, ojedinělé nálezy, depoty atd.) spojených se Slovany na našem území v období 5.–11. století. Slovník zahrne rovněž historické postavy, ale také archeology a další odborníky, archeologické pojmy a postupy atp. Na 1 000 hesel doprovází přes 400 vyobrazení.
Vražda Václava III. před 700 lety uzavřela jednu etapu dějin, když po meči v Olomouci zanikl rod vládnoucí po více než 400 let. Od počátků koncem 9. století psali potomci mytického Přemysla dějiny Čech, Moravy, Slezska i okolních zemí. S první panovnickou dynastií českých dějin nás spojuje především prostor, kde žijeme, a místa, po nichž chodíme; právě toto spojení tvoří pevné kořeny naší národní i státní existence. Řada postupně čtenáři představí desítky dodnes důležitých, ale i mnoha již dávno zaniklých objektů – hradišť, dvorců, klášterů i bojišť spjatých s knížaty „kamenného trůnu“, s prvními generacemi Přemyslovců. Popis lokality je vždy zasazen do poznatků archeologie a historie i do dnešní podoby místa. 1. svazek obsáhne léta 872–972, tedy od první historické zmínky o Bořivoji I. po smrt Boleslava I.
Early Medieval Princely Burial from Kolín
MUDr. Zdeněk Petráň, jehož 70. narozeninám je věnována tato kniha, patří mezi nejvýznamnější osobnosti současné české numismatiky. V řadě článků v knize obsažených je zdůrazněna inspirující i mentorská role, kterou Zdeněk Petráň v numismatickém prostředí plní již řadu let. Publikace sama přináší články od předních českých numismatiků, archeologů, historiků a sběratelů s různorodým profesním zázemím sdružených v České numismatické společnosti. Díky tomu je obsah knihy pestrý a zajímavý nejen pro úzce specializovaného badatele, ale i pro čtenáře, který kouzlo numismatiky teprve objevuje. Sumarizující a přehledně uspořádané kapitoly pokrývají široké chronologické i tematické spektrum od antické numismatiky přes problematiku středověkých ražeb až po raný novověk. Kapitoly z moderní numismatiky jsou pojaty šířeji a zasahují daleko více i do problematiky nemincovní drobné plastiky. Široký záběr témat jednotlivých textů přináší některé odpovědi na dosud nevyřešené problémy a zkušený čtenář si jistě všimne i nových otázek a podnětů pro další bádání.
Součástí sbírek Historického muzea Národního muzea jsou i řády a vyznamenání, které osobně obdržel František Ferdinand d´Este a dále ty, které zdědil po svých přímých i adoptivních předcích. Soubor se nedochoval kompletní, ale přesto jsou zachované insignie důstojnou ukázkou nejvyšších evropských i mimoevropských řádů a vyznamenání. Kniha přináší krátké pojednání o faleristice, sleduje spletitou cestu souboru řádů a vyznamenání do muzejních sbírek a přibližuje život Františka Ferdinanda nejen skrze události spojené s řády a vyznamenáními. Podrobný popis řádů a vyznamenání a jejich historie je propojen s obsáhlým barevným katalogem zachovalých insignií, který obsahuje metrické a další relevantní údaje. Resumé v němčině.
Doprovodná publikace k stejnojmenné výstavě. Přemyslovci patřili vedle Lucemburků nebo Habsburků k nejvýznamnějším panovnickým dynastiím, které vládly v českých zemích. Přitom šlo o nejstarší domácí známou vládnoucí rodinu, z níž pocházela řada významných panovníků a světci. Na konci přemyslovské epochy se setkáváme s konsolidovaným královstvím, které patřilo mezi nejkompaktnější a nejmocnější součásti Svaté říše římské. Osudové se pro dynastii stalo čtvrteční odpoledne 4. srpna roku 1306, když byl za dodnes ne zcela jasných okolností zavražděn poslední legitimní mužský příslušník rodu – Václav III. Rozvoj českých zemí se projevil ve všech sférách společnosti a zanechal po sobě mimořádně intenzivní odkaz. Ten dnes můžeme sledovat prostřednictvím dochovaných písemných pramenů, literatury a knižní produkce, bohatého archeologického svědectví, odráží se v architektuře i uměleckých památkách. Právě tento odkaz se prostřednictvím 101 vybraných exponátů zasazených do dějinného rámce snaží prezentovat tato výpravná a reprezentativní kniha.
Publikace podává základní přehled o stejnojmenné výstavě, obsahuje mimo jiné hlavní výstavní texty a téměř dvěma sty fotografiemi přibližuje jak výběr exponátů, tak i některé nemovité památky s Přemyslovci spjaté. Kniha je koncipována shodně s výstavou. V první kapitole se odráží její ústřední prostor představující přemyslovskou dynastii, její vládu nad zemí i duchovní rozměr spjatý s českými světci. Druhá kapitola pojednává o českých zemích za vlády přemyslovských knížat, o postupné christianizaci země, o upevňování knížecí moci i nabytí prvních královských hodností, stejně jako o počátcích mince či rozvoji obchodu. Třetí část vypráví o králích z Přemyslova rodu a rozmachu českého království za jejich panování ve 13. století. Naše země tehdy zažily nebývalý hospodářský rozkvět, provázený zakládáním měst i stavbou hradů, objev stříbrných ložisek dovolil politickou i územní expanzi. Smrtí Václava III. v roce 1306 sice přemyslovský rod zaniká po meči, jeho dědictví se ale rozvíjelo v dalších dynastiích vládnoucích z českého královského trůnu. Tuto přemyslovskou tradici připomíná závěrečná část výstavy i publikace.
