Daniel Strož Kolejność książek (chronologicznie)

Náš bývalý svět je nesdělitelný, nevypověditelný, nedědičný. Vždyť není nic, co by se v něm neodehrálo; měli jsme všechny ženy, viděli jsme všechna města, i zlopověstnou Neapol, a nezemřeli jsme. Okusili jsme vína, o nichž dnes můžeme jen snít, ochutnali jídla, jež dosud nikdo nepojmenoval, spatřili jsme severní i jižní pól, na který dnes sotva dokulháme.Bývávalo! Ano, nejen bývávalo, ono bylo, a ono to pořád jest! Přesně takové, jak básník řekne.A jak to řekne, tak to taky zůstane! Na to, bezmocní prznitelé času, můžete vzít jed. Ale my si na to s básníkem Danielem Strožem připijeme! Nedílnou součást sbírky představují ilustrace – fotografie Evy Frantinové, z nichž zejména barevný snímek na obálce – socha Marilyn Monroeové, kterou objevila na kterési pláži u Mrtvého moře, dotváří knihu v malý grafický skvost. Sbírka vychází na počest sedmdesátých narozenin básníka.

Nová kniha známého autora objasňuje spoustu mýtů, dodnes tradovaných, ať už jde o český exil, disent nebo popřevratové události, a odkrývá čtenářům i leccos z toho, co by někteří u nás ponechali nejraději hodně hluboko v podzemí paměti.

První vydání výboru společensky angažovaných básní.

Publicistika 2003 Zaznamenávající publistickou tvorbu spisovatele Daniela Straže z let 1998-2002. Ne vždy příjemná, ale velmi poučná četba.

Poezie jednoduchých forem s převládajícím erotickýcm laděním.

Český levicový žurnalista glosuje události na domácí politické scéně v roce 2004.

Sbírka, kde vstupují Intimnější tóny Strožovy poezie.

Sbírka burcující a politicky laděné poezie; verše kritizují licoměrnost pravicových politiků, dojímají se nad obětmi katastrof a slibují lepší zítřky.

Souborné vydání publicistických prací z let 2000-2001.

Soubor novinových článků a recenzí 1999. Český levicový žurnalista glosuje události na domácí politické scéně v roce 1999.

Soubor novinových článků, poznámek a recenzí 1998. Český levicový žurnalista glosuje události na domácí politické scéně v roce 1998.

Hra o revoluci v pěti obrazech s předscénami.

V Exilovém seppuku přerostl Strožův společensky angažovaný typ básnictví až do pamfletické roviny. Autor zde kritizuje především pokrytectví a nezájem o věci veřejné, bující uvnitř exilového společenství