Markéta Jelenová Kolejność książek (chronologicznie)

Kniha představuje teorii úrovní vědomí, které je pojímáno spíše jako kontinuum než jako binární hranice mezi vědomím a nevědomím. Zabývá se možnostmi umělého vědomí a zkoumá jak jeho ontologické podmínky, tak etické implikace. Je rozvržena do čtyř částí: první část rozvíjí teoretický rámec a jeho východiska v současné filozofii mysli; druhá zkoumá architektury a limity umělých systémů, které mohou realizovat určité úrovně vědomí; třetí část se zabývá normativními důsledky, zejména otázkou morálního statusu nehumánních vědomých entit a konečně čtvrtá část spekulativně pojednává o scénářích soužití a symbiózy mezi lidmi a umělými systémy, což vede k hypotéze o možnosti hybridních metasubjektů. Propojením metafyziky, filosofie mysli a aplikované etiky vybízí tato práce k přehodnocení vědomí jako kontinuálního jevu a k zamyšlení nad hlubokými proměnami, které by mohl přinést vznik umělého vědomí.

Ve své druhé sbírce se Ladislav Zedník nezříká poetických prostředků prvotiny Zahrada s jabloněmi a dvěma křesly (např. hutné a invenční metaforičnosti), uchyluje se ale často i do civilnějších poloh: sbírka je tak výrazově pestřejší, nostalgie je vyvažována ironií, tradiční kulisy jsou stavěny do kontrastu se zcela všedními výjevy (nedělní oběd, čtení novin, loupání brambor…). Navíc je sbírka pestřejší i po stránce stylové. Zedník v ní osciluje mezi vázaným a volným veršem, místy se dokonce uchýlí i k básni v próze. Všemi těmito cestami je vytvořen ucelený a pestrý prostor, v němž autor čtenáři nabízí k nahlédnutí své osobité vidění světa. Pro sbírku je charakteristický setrvalý tok, který čtenáře vtáhne do svého plynutí, zavine jej do svých proudnic, ale snad pokaždé, když čtenář získá pocit, že se topí či ztrácí, dostane se mu od autora pomocné ruky v podobě civilní a sdělné pasáže, kde čtenář opět získává pevnou půdu pod nohama.