Karel Krejčí Książki

Quo vadis: Powieść z czasów Nerona jest powieścią historyczną Henryka Sienkiewicza należącą do kanonu literatury polskiej i światowej. Jej akcja rozgrywa się w starożytnym Rzymie za panowania cesarza Nerona, w przełomowym momencie jego okrutnych rządów, które prowadzą do odwrócenia się ludu rzymskiego od władcy i zwrócenia się ku prześladowanym chrześcijanom i nowej wierze. Głównym wątkiem powieści jest miłość patrycjusza rzymskiego Marka Winicjusza do chrześcijańskiej zakładniczki Ligii. Dzieje kochanków, należących do dwóch zupełnie różnych światów, są burzliwe i pełne emocjonujących zwrotów, na które składają się między innymi ucieczki Ligii, jej poszukiwania przez Winicjusza, jego nawrócenie i chrzest w katakumbach, uwięzienie Ligii, wreszcie cudowne ocalenie ukochanej na arenie Koloseum. Z pasjonującej historii wyłania się obraz historycznych zmian, jakie zachodzą w społeczeństwie rzymskim pod wpływem religii chrześcijańskiej. Żadna polska książka nie odniosła tak wielkiego światowego sukcesu jak Quo vadis. Powieść Sienkiewicza została przetłumaczona na pięćdziesiąt siedem języków, cieszy się w wielu krajach niegasnącą popularnością, doczekała się licznych adaptacji teatralnych i filmowych. Jest jedyną powieścią polskiego pisarza sfilmowaną w Hollywood (w 1951 r. przez Mervyna LeRoya z udziałem największych gwiazd ówczesnego kina). Lektura dla klasy VII Lektura dla szkół średnich

Svatý Xaverius, Ukřižovaná, Newtonův mozek. Tři klasická romaneta. Vydaná takto souborně podruhé. V úpravě od Jiřího Karáska ze Lvovic.

Soubor 43 statí českého literárního historika a komparatisty K. Krejčího (1904-1979) shrnuje jeho práce na poli srovnávací literatury a představuje hluboký, nesmírně erudovaný a stále inspirativní vhled do problematiky evropského literárního procesu; má zásadní význam pro bohemistická a slavistická bádání. Kniha je uvedena obsáhlou studií Vladimíra Svatoně a doplněna úplnou bibliografií autora.

Námět románu je vzat z ovzduší českých umělců obrozeneckých, usilujících o to, aby národní české umění získalo zaslouženého uznání i v cizině, aniž se ovšem vzdá svého národního charakteru a společenského buditelského poslání. Edice Národní klenotnice svazek 46.

Rękopis znaleziony w Saragossie to fantastyczna, pełna przygód i zagadek opowieść, która zagarnia czytelnika w swój niesamowity, nieco mroczny świat. Wstępujemy na teren przypominający Księgę tysiąca i jednej nocy: obyczajów, nieznanych obrzędów, wreszcie - magii, która z jednej strony znajduje swe racjonalne wytłumaczenie, z drugiej pozostaje nieustającą tajemnicą. Akcja Rękopisu... rozgrywa się w ciągu 66 dni w hiszpańskiej Andaluzji. [...] Jednak ten, kto szukałby w tej książce obrazu Hiszpanii z czasów Filipa V Burbona, rozczaruje się srodze. Historia Alfonsa von Wordena, mająca swój początek w dolinie Los Hermanom, toczy się w gruncie rzeczy w przestrzeni baśniowej, zawieszającej prawa czasu i miejsca.

Mezi knihami o Praze má kniha Karla Krejčího své zvláštní, osobité místo. Není to kniha historická, a přece podává pro skutečné poznání života pražského lidu mnoho poznatků, které doposud nenašly cestu do přehledů slova smyslu ani literární historie - a přece se zde o dějinách literatury dovídáme množství podrobností, zdánlivě jen druhořadých, ve skutečnosti však takových, které pomáhají pochopit podstatu literárních děl vzniklých v Praze a věnovaných tomuto městu. Není to ani cestopis ani průvodce, a přesto máme pocit, že Krejčího kniha dává poznat toto město jak cizinci, tak i tomu, kdo se zde narodil. Krejčího "Praha legend a skutečností" je dokonalou vedutou Prahy minulých věků, nakreslenou podle zákonů perspektivního zobrazování, kdy nejbližší údobí, století 19., a sám počátek století dvacátého jsou vykresleny se spoustou detailů, a minulost vzdálenější je nastíněna ve výstižných obrysech, až se nakonec rozplývá v mlhách kolem Vyšehradu...

Obě prózy patří k nejvýznamějším a nejcharakteris­tičtějším autorovým romanetům. Děj prvního romaneta je soustředěn kolem barokního obrazu umírajícího světce v chrámu sv. Mikuláše na Malé Straně. Ve druhém romanetu jsou v napínavém ději zobrazeny smělé perspektivy, které přináší moderní věda.

Ve druhé knize se autor s kritikou zaměřuje zejména na samotného Broučka. Ten se tajemnou podzemní chodbou ocitne náhle v patnáctém století, v husitské Praze připravující se na boj s křižáky. Ujme se jej pan Domšík, provádí ho po Praze a ubytuje Broučka ve své domácnosti. Autor důkladně využívá v pozdější době běžný prvek fantastických příběhů – konfrontaci obyčejného člověka s cizím prostředím, s jinou časovou rovinou. Při srovnání měla vyniknout Broučkova zbabělost a nedostatek morálky v protikladu s hrdinstvím husitů. Reálnost prožitého dobrodružství je v závěru opět zpochybněna Broučkovým procitnutím na dvorku hospody Vikárka. Výlety pana Broučka byly Leošem Janáčkem ztvárněny v podobě opery.

Sociologie literatury představuje ojedinělou práci v české literárněvědné produkci 20. století. Text byl původně vydán jako cyklostyl v omezeném počtu jednotlivých exemplářů, které dnes nejsou dostupné širší čtenářské veřejnosti. Krejčí se v monografii zabývá literaturou jako společenským jevem, rekapituluje sociologickou metodu ve vývoji literární vědy a pokouší se o sociologické rozdělení literatury.

Vývoj Matěje Broučka jako typizované postavy obtloustlého bohatého pražského měšťana sedmdesátých a osmdesátých let 19. století v literární studii. Autor ve své studii sleduje nejprve vývoj, kterým prošel spisovatel při vytváření jedné z nejznámějších a nejcharakterističtějšíchpostav svého díla - pražského domácího pána, "blahobytného měšťánka, který se ve snu stává velmi nehrdinským hrdinou dobrodružství, daleko přesahujících uzoučký obzor jeho egoistického živůtku". V dalších kapitolách zachycuje jednotlivé fáze vývoje pana Broučka jako typu; postavu autora i jeho hrdiny pak uvádí v širších souvislostech české satirické a humoristické literatury.

Dílo vzniklo za spolupráce literárně vědné sekce Slovanského ústavu v Praze a katedry slavistiky při filologické fakultě Karlovy university. Je prvním českým souborným zpracováním dějin polské literatury a opírá se o nejnovějšípřehodnocení jednotlivých postav, děl i celých období. V jednotlivých částech je pojednáno o literatuře epochy feudalismu (počátky, rozkvět a úpadek šlechtické literatury), o literatuře doby rozkladu feudalismu a nástupu kapitalismu (vláda Stanislava Augusta, pád polského státu a první revoluční výbuch, šlechticko-buržoasní revoluce), o literatuře epochy kapitalismu (rozkvět kritického realismu, období imperialismu až k první svět. válce) a o literatuře Polska buržoasního a socialistického.

Brandys je beletristickým kronikářem své doby, tato jeho kniha ale není práce beletristická, nýbrž vysloveně publicistická. Vypořádává se s dobou současnou, zamýšlí se nad problémy likvidace období dogmatismu. Je plná narážek a odkazů na literaturu, na umění. Dílo je psáno formou dopisů, ve kterých pisatel informuje o dojmech z cest po cizině i po Polsku a tyto dojmy z cizího prostředí jsou mu záminkou k tomu, aby se zajímal a porovnával se situací a dojmy z vlasti.

Literární útvar romaneta je nejvýznamnějším přínosem Arbesovým do pokladnice české kultury. Po prvních nábězích v beletristických prvotinách Ďábel na skřipci a skvělém úspěchu Svatého Xaveria, prvního díla, ke kterému autor na radu svého přítele Jana Nerudy připojil toto druhové označení, Arbes plně a záměrně rozvíjí formu romaneta ... Těmito slovy zakončuje v doslovu K. Krejčí soubor autorových romanet (Ďábel na skřipci, Elegie o černých očích, Svatý Xaverius, Akrobati, Zborcené harfy tón, Lotr Gólo, Duhový bod nad hlavou, Duhokřídlá Psýché), jejichž společným rysem je společenská vyhrocenost příběhu a jeho vztah k autorovu osudu. Z těchto romanet, vytvářených od let šedesátých do let devadesátých, poznáváme, jak se tehdejší společenská situace odrážela v Arbesově životě a jak na ni reagoval svým svérázným způsobem v romanetech.

Česká literatura, jako ostatně i literatury jiné, má svůj vlastní vývojový rytmus i své jedinečné hodnoty, nevyvíjí se však izolovaně. Je ve stálém styku s literaturami národů jiných, blízkých i vzdálených, přibližuje se k nim i opět se vzdaluje, přijímá odtud podněty i sama podnětně působí. Stati uveřejněné v tomto souboru snaží se v několika průhledech ukázat, jak se česká literatura včleňovala v jednom z nejvýznamnějších období svého trvání, od národního obrození až po první světovou válku, do tohoto celoevropského literárního kontextu, jak se vyrovnávala se širšími tendencemi ideovými, společenskými i stylovými a jak ve stálém střetání s proudy světovými hledala a nalézala svůj specifický charakter.

K stému výročí narození předního představitele moderního básnictví vychází výbor z umělcových pražských básní, vyznávajících se z obdivu k památkám a krásám Hradčan, Malé Strany, Nového Města a Smíchova a projevujících přitomsoucitné porozumění pro lidskou bídu, zachycujících portréty slovesných tvůrců Tyla, Zeyera, Vrchlického a nastiňujících nálady ročních dob v Praze.

Životopisná kniha je sestavená z vyprávění Elišky Krásnohorské a různých statí. Vypráví o životě EK, o jejích setkáních s osobnostmi tehdejšího kulturního života (Svatopluk Čech, Vítězslav Hálek, Karolina Světlá, Jan Neruda aj.). Kniha je doplněna dobovými fotografiemi. Vybral, uspořádal a k vydání připravil Karel Krejčí.

V tomto zevrubném životopise jsou sebrány a vysvětleny všechny podstatné podrobnosti, jež mají vztah k Máchovu životu a které se podařilo až dosud zjistit. Jejich pečlivým ověřováním odstranil autor některé nejasnosti, rozpory a omyly dřívějších životopisů. Pokusil se i nově osvětlitMáchův zápas s censurou. Kniha je psána přístupným stylem a řadí se k základním dílům o našem předním básníku.

Historický román zachycující zrod polských legií a jejich boje po boku napoleonských armád.

Báseň předního básníka polské renesance pojednává o šachovém klání dvou polských nápadníků na dvoře dánského krále, ucházejících se o ruku jeho dcery.

Vědecky bohatě fundovaná monografie se zaměřuje na komický epos, literární žánr dlouhého a pestrého vývoje od Homéra až k Majakovskému. Sleduje jeho historický vývoj, umělecký tvar a ideové poslání v literaturách slovanských, zvláště od období klasicismu a romantismu až po dobu imperialistických válek a proletářských revolucí. Úvodní partie je věnována literaturám západoevropským.

odboj Rady tří na Tišnovsku a osud posádky sestřeleného Liberátoru