Jules Romains Książki

Krátká poetická erotická novela francouzského unanimisty ze 30. let 20. století popisuje počátek a završení vášnivého milostného vzplanutí.

Französische Literatur in Reclams Roter Reihe: das ist der französische Originaltext – mit Worterklärungen am Fuß jeder Seite, Nachwort und Literaturhinweisen. Im Mittelpunkt dieser 1923 uraufgeführten Komödie steht ein ehrgeiziger junger Mediziner, der innerhalb eines Vierteljahres eine robuste und durch und durch gesunde Landbevölkerung zu Dauerpatienten macht und so den »Errungenschaften« der modernen Medizin allgemeine Geltung verschafft: ein Lustspiel in der Nachfolge Molières und zugleich ein Lehrstück zu den Phänomenen des »Verführers« und der Massenpsychose. Französische Lektüre: Niveau B2 (GER) Sprachen: Deutsch, Französisch

La marchande de " vélocipèdes " reçoit des clients peu ordinaires, un abbé, un vicomte, un certain monsieur Trombe... Et on discute ferme dans le salon de cirage de chaussures. Des personnages désopilants. Un ton léger et drolatique. Tout un monde observé avec finesse et amusement par le célèbre auteur de Knock.

Rozsáhlý románový cyklus hlavního představitele unanimismu, jenž hlásal sílu přirozeného kolektivu jako protipól osamocení a odcizení jedince v moderní civilizaci.

Kumpáni zaujímají v Romainsově tvorbě zcela zvláštní postavení. Jsou knihou mladosti, půvabnou, plnou nespoutaného galského humoru, tak pevně zakotveného ve francouzské literární tradici od dob Rabelaisových, humoru vynikajícího bujností a fantazií. Romainsovou ctižádostí je dostat se podkrunýř konvence, nadlehčit tíhu života, prostřednictvím umění slova dosáhnout na chvíli jakési úlevy od všedních problémů. Humor Kumpánů je navíc nesen poezií, láskou k věcem pozemským, k drsné i něžné hmotnosti země. Kumpáni proto zůstávají stále svěží, jako byli v době, kdy vyšli poprvé.

Rozsáhlý románový cyklus hlavního představitele unanimismu, jenž hlásal sílu přirozeného kolektivu jako protipól osamocení a odcizení jedince v moderní civilizaci.

Excerpt from Le Dieu des CorpsMais plus je vais, plus je suis convaincu que certains faits, auxquels j'ai Ãtà mêlà de près pendant une certaine pÃriode de ma vie, sont importants, bien qu'ils se rattachent aux cir constances les plus ordinaires qu'un homme puisse traverser. Je ne crois pas être exposà à les oublier. Si je m'en sentais menacÃ, il existe une autre personne, qui les a connus d'aussi près que moi, peut-être de plus près, et aux souvenirs de qui je pourrais recourir. Il est vrai que depuis des annÃes nous n'en avons pourainsi dire pas parlà ensemble. Nous nous assu rons, de temps en temps, par une allusion, qu'ils gardent leur place dans nos esprits. Mais nous nous en tenons là . Ce n'est pas le moment de chercher à quoi rÃpond cette rÃserve entre nous. La question qui se pose pour moi n'est d'ail leurs pas de les prÃserver de l'oubli. Je ne me prÃoccupe ni de les transmettre, ni même de les fixer au sens ordinaire du mot. Je voudrais me les reprÃsenter d'une façon complète, savoir dÃfinitivement à quoi m'en tenir sur eux.