Ondřej Mrázek Kolejność książek (chronologicznie)

„Za celý svůj už relativně dlouhý život jsem se nesetkal s tak mohutnou vlnou zla, které se dnes valí z úst tak obrovského množství lidí, a to do této životní zkušenosti započítávám i komunistickou diktaturu,“ píše Martin M. Šimečka ve své knize. To zlo se nazývá fašismus a má charakter pandemie, která napadá lidskou mysl a šíří se po území západní civilizace. Rozumíme však příčinám, kvůli kterým je fašismus zpět? A pokud jim rozumíme, ztratí tím na síle? Jak přemýšlet o lidech, kteří se vzdali rozumu, a o mlčící, pasivní většině? A je vůbec nutné o nich přemýšlet? Martin M. Šimečka se obratně pohybuje mezi vzpomínkami na život v disentu, myšlenkami historiků a spisovatelů a úvahami o povaze zla, o hlouposti, vzdoru i přátelství, o paralelní společnosti, která si vytváří vlastní pravidla a žije nezávisle na většině, aby našel odpověď na otázku: jak žít dobrý život v zemi, která se odvrací od demokracie?

Dílem encyklopedie, dílem rozcestník a rádce pro všechny fanoušky filmové magie. Tahle kniha je velkou mapou pro všechny ochotné turisty, co chtějí navštěvovat nepřeberné množství kouzelných krajin. Fantasy ale není jen o udatných hrdinech, spanilých princeznách, zlých čarodějích a nepřemožitelných dracích, zalistujte a zjistíte, že na otevření brány do žánru filmové fantasy nepotřebujete žádné speciální zaklínadlo.

Svědectví o tom, jak se dystopie, kterou známe z filmů a knih, stává realitou. Venezuela, kdysi nejbohatší stát Latinské Ameriky s obrovskými zásobami ropy, je dnes rozvrácenou zemí, kde vládne hlad, násilí a chaos. Civilizace se tu naprosto zhroutila. Nefunguje elektřina, nedostává se pitné vody ani benzinu, peníze ztratily hodnotu a platí se zlatem. Vláda splynula se zločinci, armáda s kartely, a kdo neutekl za hranice, stává se otrokem ve zlatých dolech, protože tam aspoň dostane pravidelně najíst. Slovenský novinář Tomáš Forró se opakovaně do Venezuely vracel, naposledy patrně jako jediný zahraniční novinář v době, kdy se už z této nebezpečné země stáhly neziskové organizace a navštěvovat ji přestali i dobrodruhové. Vznikla tak jedinečná reportáž o rozvratu společnosti a státu.

Udělat si pořádek v hlavě není jednoduché. Kniha Martina Poliačika může být na této cestě užitečným průvodcem a pomocníkem„Když si chceš uklidit v životě, musíš si nejdřív udělat pořádek v hlavě,“ píše Martin Poliačik na úvod knihy. Spolu s Lindou Lančovou připravili přehledného a názorného průvodce kritickým myšlením. V něm vám představí nástroje, jak třídit informace a účelně je používat. Naučí vás, jak postavit argument, jak se správně ptát, jak kritizovat nebo jak prezentovat své myšlenky. A jak dosáhnout toho, aby s vámi ostatní nejen souhlasili, ale hlavně aby pochopili vaše postoje a východiska. Martin Poliačik vychází ze své dlouholeté praxe debatéra, konzultanta i politika. Také díky tomu kniha obsahuje množství názorných ukázek efektivně i neefektivně vedených rozhovorů a argumentačních výměn, infografiky a grafy i vtipné příklady ze života, které doprovázejí odbornější texty věnované dějinám kritického myšlení.

„Donieck to miasto jak każde inne – pod warunkiem że nie weźmie się pod uwagę wojny na jego przedmieściach, pustek na ulicach i strachu z tyłu głowy”. Mamuka jako czternastoletni chłopiec brał udział w wojnie w Gruzji, po latach wylądował na froncie w Donbasie, gdzie strzelał do Rosjan z automatu, walczył z nimi wręcz i namierzał ich pozycje przed ostrzałem z moździerzy. Jura to przestępca, który trafił w szeregi prorosyjskich bojowników. Liza żyła na przedmieściach Ługańska. Kiedy wyjechała na kilka tygodni, żeby schronić się przed atakami separatystów, nie podejrzewała, że już tam nie wróci. Tomáš Forró opowiada o wojnie w Donbasie z samego serca konfliktu. Rozmawia z ludźmi po obu stronach frontu, niejednokrotnie naraża życie i potajemnie jeździ tam, dokąd nie zapuszcza się żaden dziennikarz. Wnikliwie opisuje sytuację polityczną na wschodzie Ukrainy i rosyjską taktykę wojny hybrydowej, w której walka konwencjonalna miesza się z partyzantką, a fakty z propagandą. Jego analizy są nieodłącznie związane z historiami ludzi, dla których wojna i jej skutki są bolesną codziennością. Wielka polityka przeplata się tutaj z małą, a losy żołnierzy z losami zwykłych rodzin, którym konflikt odebrał wszystko.

Petrohradský básnik, spisovateľ, dramatik a tajuplný podivín. Duchovný dedič Gogoľovej grotesknej mystiky, predchodca európských patrónov absurdnej literatúry a existencionálnej odcudzenosti Ionesca, Becketta a Camusa. Jeho osud je rovnako tragický, ako osud Isaaka Babela či Franza Kafku. "Podvodná pantomína, ktorú som vám sľúbil, sa ruší. Akvárium sa rozbilo. Cirkus zaliala voda, z klietky sa vyšmykla piraňa a všetci sme takmer zahynuli."

Autor na pozadí spomienok z predchádzajúcich rokov života zobrazil udalosti, ktoré viedli k spoločenskému zvratu v novembri 1989. Román, tak ako všetky Slobodove diela, je vo svojej podstate postavený na jeho vlastných zážitkoch a životných skúsenostiach. Výraznou črtou jeho prozaickej tvorby je charakteristický rozprávačský štýl. Základné motívy diela sú vystavané na láske, žiarlivosti, erotike, sexuálnych vzťahoch, ale i osamelosti a hľadaní zmyslu života.

Pierwsza powieść w literaturze światowej, której akcja toczy się w absolutnej pustce - pisze o Małym palcu Buddy sam autor. W rzeczywistości rozgrywa się ona jednocześnie w dwóch, równie nierealnych i groteskowych płaszczyznach - w roku 1919 w dywizji Czapajewa, w której główny bohater Piotr Pusto jest komisarzem, oraz w szpitalu psychiatrycznym w latach 90., gdzie ten sam Piotr Pusto poddawany jest eksperymentalnym badaniom. W tej szalonej, drwiącej z wszelkich konwencji i zasad powieści mamy do czynienia nie tylko z kpiną z mitu Czapajewa i majaczeniami pacjentów. Pojawiają się tu wątki wojny domowej, filmów z Arnoldem Schwarzeneggerem, odwołania do Platona i Philipa Dicka, oglądamy środowisko mafii i moskiewskiego półświatka, a wszystko to składa się na przebogatą feerię nieprawdopodobnych pomysłów, efektownych zwrotów akcji, urzekających opisów prawdziwej miłości, a nade wszystko swoistej filozofii. Powieść Mały palec Buddy (oryginalny, ale za zgodą autora zmieniony w większości przekładów tytuł to Czapajew i Pustota) uczyniła Pielewina najpoczytniejszym pisarzem rosyjskim.

Absurdní povídky, scénické skeče, úvahy, verše a modlitby ruského spisovatele, básníka, mystifikátora, podivína a divadelníka Daniila Charmse (1905-1942) tvoří pestrou mozaiku příběhů, nálad, motivů a emocí, která otevírá bránu do fantasmagorické říše jeho geniálních provokací, černého humoru nejhrubšího zrna, milostného třeštění a halucinogenních přeludů. Tato kniha seznamuje čtenáře s životem a dílem petrohradského básníka, spisovatele, divadelníka, svérázného filozofa, experimentátora a podivína, jehož texty a myšlenky stále vyvolávají v Rusku i v Evropě mimořádný ohlas. Základem knihy je reedice úspěšného vydání Charmsových povídek, dramatických textů, dopisů a deníkových zápisů pod titulem Čtyřnohá vrána. Text je však navíc obohacen o nová díla a dílka, z nichž mnohá jsou v češtině publikována vůbec poprvé. Některá z nich objevil básník, novinář a překladatel Ondřej Mrázek přímo v archivu Daniila Charmse v Knihovně Saltykova-Ščedrina v Petrohradě, jiná spatřila světlo světa poprvé. Absurdní a groteskní svět Charmsových hrdinů přináší inspiraci, která spojuje často velice odlišné proudy současné ruské alternativní kultury.