Petr Popelka Kolejność książek (chronologicznie)

Od poloviny 19. století se v českých zemích a celé habsburské monarchii formovala společnost založená na občanských právech a kapitalistických vztazích, což vedlo k národním hnutím a významným hospodářským změnám. Dosavadní česká historiografie se zaměřovala na národní emancipaci a městské prostředí. Tato kniha zkoumá společenskou transformaci a konflikty z pohledu venkova. Zrušení poddanství a zavedení obecní samosprávy přineslo do rurálního prostředí nové impulzy. Městští inteligenti a úředníci přinesli návyky občanského života a národního aktivismu, na které navázali místní jednotlivci. Venkov se probouzel z poddanství, letargie a fatalismu, a díky obecným školám se zvyšovala gramotnost. V tomto období došlo k propojování venkova s městským prostředím hospodářsky, kulturně i politicky. Vznikly desítky záložen a spolků, a politizace venkova se stala součástí modernizace společnosti. Obyvatelé se více zapojovali do veřejného dění a identifikovali se s politickými idejemi a osobnostmi. Politizace, podpořená národními hnutími, souvisela s demokratizací politického systému a vytvářela novou hierarchii vztahů, do níž se snažili zasahovat i tradiční držitelé moci, jako církev a velcí pozemkoví vlastníci.

Předkládaná publikace vznikla jako závěrečný výstup tříletého výzkumného grantového projektu (GAČR P410/12/0487), který byl financován Grantovou agenturou České republiky. Autoři výzkumu si stanovili jako svůj základní badatelský cíl poznání proměny krajiny v procesu kapitalistické i socialistické industrializace. Autoři se pokusili najít odpověď na otázku, k jakým hlavním objektivním procesům docházelo v průběhu 19. a 20. století v krajině ostravsko-karvinského revíru. Vliv lidské činnosti vyplývající z industrializačního procesu byl sledován z dlouhodobého časového hlediska, a to od 30. let 19. století až do přelomu 20. a 21. století. V souvislosti s časoprostorovými změnami v krajině byl podrobně analyzován vývoj krajiny 28 katastrálních území rozkládajících se na ploše téměř 200 km2, a to ve čtyřech základních časových vrstvách. Na základě detailního mikroanalytického přístupu bylo možné v rámci ostravsko-karvinského revíru geograficky vymezit základní oblasti, které se od sebe odlišují rozdílným vývojem krajiny. Analýza umožnila detekovat základní procesy probíhajících v krajině ostravsko-karvinského revíru v průběhu 19. a 20. století a bylo možné alespoň rámcově určit směr, intenzitu a rychlost změn krajiny v jednotlivých etapách industrializačního procesu.

Bratři Kleinové a podnikatelé v českých zemích a Rakouském císařství v éře kapitalistické industrializace.