Vladimír Šrámek Książki

Každý výbor z poezie má dva autory. Toho, kdo psal, toho, kdo vybíral... Jsem to já? Jsou to mé verše? Dojem z výběru mám celistvý, mé básně zde tvoří jistý příběh. Milan Ohnisko neomylně sáhl k tématům, ke kterým má sám blízko. Nespokojenost, fyzická touha a skepse. Žádné nebe, žádný zákon. Menstruační krev, moč… Ano. Snad se příště čtenářům představím i z jiného úhlu své hranaté postavy a ukážu, že se nebojím slov naděje a krása. Jednohubky. Pro někoho snad Jednohupky. Je mi všechno Jedno? Mám snad v sobě Jed? Jednohubky. Každopádně beze slupky… Vladimír Šrámek

Drobné cestopisné reportáže o putování po Rumunsku, kam se vypravil otec se dvěma dospívajícími chlapci. Autor představuje Rumunsko hor a neporušené přírody, čistých vod a volné zvěře. Ukazuje také Rumunsko lidí, kteří žijí v prostých až chudých podmínkách i nově se vytvářející zemi, která se snaží vyrovnat s ostatními evropskými státy. Poetické a citlivé fotogragfie Jozefa Fodora doprovázejí zajímavou publikaci.

Soubor povídek o nevěrách z pohledu mužských autorů.

Bilanční sbírka reflektující konec jedné životní epochy, "šlapání zelí" jak zmizelého starého, tak i vznikajícího nového života. Sova létá nocí a loví vše živé...

Básnická sbírka českého básníka. ŘEČ // když už musí rodit muž – pak / ústy / mezi bolestnými stahy rtů / z dělohy srdce – hlavička řeči / zajíká se / jak vše co ke kráse se vzpíná // řeč chce syna

Když se do Keni odstěhuje synovec a vy najednou máte možnost poznat to, co cestovky nenabízejí, dá se jen těžko odolat. A tak jsem se do Keni a Tanzanie vypravil hned dvakrát. Doufám, že vás vyprávění z cest za zvířaty do Masai Mary, výstup na Kilimandžáro, vedro u jezera Turkana, poležení na Zanzibaru ani hluk v nairobském slumu Kibera neuspí, a pokud ano, že budete mít příjemně divoké sny…

Netradiční cestopis představující Meccu byznysu, hluku a džezu - NY. Toto megaměsto je doslova tavící pánví národů a ras. Má však i své útulné kouzlo a lze zde najít i nesmazatelné české stopy.

Iliada czyli Pieśń o Troi (Ilionie) opowieść o wojnie trojańskiej. Homer, któremu tradycja przypisuje autorstwo Iliady, jest postacią otoczoną legendami. Już Grecy okresu klasycznego i hellenistycznego nie mieli o nim pewnych wiadomości istniało wiele poglądów, co do miejsca jego narodzin i życia, przy czym najczęściej wymieniano Itakę, Smyrnę, Pylos, Argos, Kolofon, Ateny i Chios. Iliada jako najstarszy i zarazem bardzo obszerny grecki dokument pisany jest jednym z najważniejszych źródeł w dziejach starożytnej Grecji. Zawarte w niej mity zawierają wspomnienia wydarzeń historycznych, a przedstawione przez nią szczegółowe opisy życia Achajów i Trojańczyków stanowią przebogaty materiał. Epos obejmuje okres około 49 dni z dziesiątego ostatniego roku wojny trojańskiej. Gniew, bogini, opiewaj Achilla, syna Peleusa... - tak rozpoczyna się Iliada, której głównym motywem jest opowieść o tym, jak największy grecki wojownik Achilles w gniewie porzuca walkę z Trojańczykami. Achilles prosi swoją matkę Tetydę, by ubłagała Zeusa, by ten pomógł Trojańczykom, a tym samym zaszkodził Achajom. Zeus zsyła Agamemnonowi sen mający go skłonić do szturmu na Troję. Jednak wódz chce to zrobić podstępem, udając wycofanie swoich wojsk. Dochodzi do bitwy

Propertius napsal čtyři knihy elegií, v kterých se projevuje ponejvíce jeho láska k dívce Cynthii. Nepříliš šťastný a jen občasně opětovaný cit ovlivnil prakticky celou jeho tvorbu. Pozdní Propertiovy elegie se sice zabývají i římskými dějinami, sám však na mnoha místech uvádí, že jebásníkem lásky, nikoliv pěvcem bojů a císařů. Česky vyšla jeho tvorba v roce 1973 v souboru pod názvem Pěvci lásky v edici Antická knihovna. Elegie vyšla česky ve své celistvosti poprvé v roce 1945 v nakladatelství Františka Borovského v Brně. Toto vydání patří rozsahem svého edičního a poznámkového aparátu v našem jazykovém prostředí k nejlepším.

Cestopis, který nás zavede do Itálie, Spojených států i do Finska.

Epos grecki, oparty na antycznej ustnej tradycji epickiej, śpiewany przez Homera wierszem (tzw. heksametrem). Składa się z 24 pieśni. Pierwsze poświęcone są wędrówce Telemacha, syna Odyseusza, ojcu z kolei poświęcone są pozostałe księgi. Odyseja zaczyna się po zakończeniu dziesięcioletniej wojny trojańskiej. Odyseusz przez lata nie wraca z wojny do domu. Jego syn, 20-letni Telemach, dzieli dom z matką Penelopą. W ich siedzibie przebywa też 108 natarczywych zalotników, ubiegających się o rękę Penelopy i mających nadzieje na tron. Opiekunka Odyseusza, Atena, o jego przeznaczeniu rozmawia z najważniejszym z bogów - Zeusem - w momencie gdy Posejdona (boga niechętnego Odyseuszowi) nie ma na Olimpie. Atena przekonuje Telemacha, by szukał wieści o swym ojcu. Późniejsze pieśni to historia Odyseusza. W swojej powrotnej wędrówce trafia on kolejno na wyspę cyklopa Polifema, wyspę syren, wyspę zamieszkaną przez nimfę Kalipso. Przez cały ten czas Penelopa trzyma zalotników z dala od siebie. Obiecała, że wybierze jednego z nich, gdy skończy tkać sukno pogrzebowe dla Jednakże każdej nocy rozpruwa pracę z poprzedniego dnia W połowie III w. p.n.e. poemat został przetłumaczony na łacinę przez Lucjusza Liwiusza Andronika. Był to pierwszy przekład w literaturze europejskiej.

Dělit nulou nelze, anebo…? Sbírka poezie brněnského autora nepřekračuje žádná tabu. Jen si hraje s myšlenkou, že výsledek nepovoleného dělení se může blížit nekonečnu a také představovat i život sám. A to ve své délce, rozpětí, hloubce i kráse. A není k tomu třeba tropické exotičnosti - více než dostatečnou inspirací je dcerka, milovaná bytost, rodiče. A vzpomínky, reálie i předpokládaná podoba budoucnosti…

Povídky, které byly po léta náplní rubriky Šramoty v revue Weles v uceleném souboru propojeném hlavní postavou Karla, s ilustracemi Davida Davida. Vydáno společně s MU Brno, edicí Srdeční výdej.

Rodinný výlet podél severního pobřeží Španělska. Cesta z baskického San Sebastianu až do galicijského Santiaga a pak jižněji až po portugalské hranice je dlouhá a plná zážitků. Historie – ta prehistorická v Altamiře, i ta nedávná z baskických vesnic či Guerniky - Vám propotí letní košili. A při setkání s historií středověkou v Loyole a Santiagu se Vám zatají dech.

Autor rozpřahá svou náruč mezi narozením malé dcerky a odcházející staré rodiče a také smrt svou, kterou již dohlédne. Čtvrtá sbírka brněnského lékaře vydaná v edici poezie Srdeční výdej.

Dvě antické komedie z římské společnosti druhého století před n. l., jejichž autorem je druhý římský dramatik, který po Plautovi přenáší novou atickou komedii do Říma, umělec proti Plautovi mnohem rafinovanější, mistr divadelních charakterů. Komedie, vycházejíce z antického Menandra,řeší každá po svém příběh dvou otců, dvou synů a jejich milenek. Nové modernizující a aktualizující přetlumočení.

Vladimír Šrámek je téměř pětačtyřicetiletý autor krátkých básní, končících rýmem či pointou. Někdy též nekončících rýmem ani pointou. Večer chodívá venčit psa Elišku. Při jedné takové procházce ho napadlo popustit řetěz nejen Elišce, ale i své fantazii. A dovolit jí, aby jeho první dva roky v Brně nahlédla po svém…

Básnická sbírka Divoký advent je sbírkou spíše kratších básní reflektujících cestu životem muže ve středním věku. Zcela přirozeně se v ní tudíž mísí vyrovnanost i nevyrovnanost s konečnou délkou života, opakují se přírodní motivy, doznívají v ní zbytky erotických tužeb. Vladimír Šrámek narozen v roce 1958 v Plzni, od roku 2000 žije v Brně a pracuje jako lékař na Anesteziologicko-resuscitační klinice Lékařské fakulty Masarykovy univerzity. Po třech plzeňských básnických prvotinách vydalo nakladatelství Petrov v roce 2002 básnickou sbírku Jednohubky a následujícího roku vyšla Nevěsta utržená ze řetězu v nakladatelství Host.

Místopis – Brno, jižní Morava a Václavské náměstí. Obsah – jednoduché lidské štěstí. Jde o již třetí sbírku brněnského lékaře vydanou v edici poezie Srdeční výdej.

Sepse je nejčastější příčinou umrtí na nekoronárních jednotkách intenzivní péče a představuje závažné onemocnění s vysokou mortalitou a obrovskou finanční zátěží pro zdravotní systém. Během posledních dvou desetiletí incidence sepse stoupá, a to jak v rozvojových zemích, tak v USA a zemích západní Evropy. Sepse je téma propojující klinické a paraklinické obory medicíny napříč celým spektrem. Stanovení diagnózy sepse však zůstává uměním lékaře u lůžka každého konkrétního pacienta. Zvláště proto, že včasná diagnostika má zásadní vliv na konečný klinický výsledek. Umění a dovednosti intenzivisty musí zahrnovat podrobné znalosti fyziologie, patofyziologie a také zvládnutí mnohých různorodých technologií. Osvojení si poznatků z dalších oborů medicíny je nezbytnou podmínkou. K vydání této knihy autory vedla snaha poskytnout aktuální informace všem, které tato problematika zajímá a kteří léčí pacienty se sepsí. Kniha je kromě lékařům oborů anesteziologie-resuscitace a intenzivní medicína určena rovněž internistům a chirurgům.