Petr Dostál Książki

Rudolf Steiner zde v osmi kapitolách, pojatých jako osobité meditace, popisuje cestu duše usilující o nadsmyslové poznání. Její prožitky i poznatky vyúsťují do představy a zření opakovaných pozemských život, které je vlastně prvním důkazem toho, že člověk dosáhl stupeň imaginativního vědomí.

Kniha obsahuje analýzu rozdílů ve veřejného mínění ohledně evropských integračních procesů napříč dvaceti sedmi zemí současné Evropské unie. Vysvětlující statistické modelování použité v doplňkové analýze knihy přispívá ke specifickému a systematickému chápání veřejného mínění ohledně zásadních evropských integračních procesů: prohloubení, rozšíření a diferencování integrace. Analýzy ukazují, že se Evropská unie musí ještě vyrovnat s rostoucí rozmanitostí při posledních rozšířeních. Politická makro-geografie veřejného mínění ohledně evropských integračních procesů dokládá existenci "vícerychlostní" (Multi-Speed) Evropy. Kniha poskytuje důkazy různých ambivalentních otázek a odpovědí veřejného mínění, které by mohly být v ohnisku politické a akademické debaty v příštích letech.

Kniha představuje doplňující studie rozdílů ve veřejném mínění, co se týče evropských integračních procesů. Rozšíření EU v květnu 2004 přineslo deset nových členských zemí do Evropské unie a makro-geografie identit a související členění veřejného mínění se přes pětadvacet politik významně změnily. Autor používá statistické analytické nástroje hlavních komponent a regresní analýzy standardizované a vícerozměrné (modelování LISREL) k výzkumu rozdílů ve veřejném mínění mezi pětadvaceti občanskými zeměmi EU. Analýzy veřejného mínění vycházejí z předpokládaných vysvětlujících modelů týkajících se zejména, procesů integrace, včetně prohlubování, rozšiřování a "dvourychlostního" (Two-Speed) institucionálního vývoje v Evropské unii. Kniha poskytuje komplexní reflexi týkající se veřejného mínění ohledně rozdílů, které budou utvářet Evropskou unii v příštích letech.

Příručka přibližuje základní principy a praktické možnosti nových pokročilých metod manažerského rozhodování.

Proč lidé realizují své aktivity v územích s vysokým povodňovým rizikem? Jak tato rizika vnímají a interpretují? Je komunitní přístup ke zmírňování povodňových rizik jen teorií? Jakou roli mohou hrát při zmírňování povodňových rizik starostové obcí? Jakými společenskými faktory mohou být podmíněny rozdíly v protipovodňových strategiích států? Jak se do zmírňování povodňových rizik promítají specifika postkomunistických zemí?