Odsun, vyhnání, transfer či vystěhování nebo vyhoštění zůstávají i dnes označením pro nedobrovolný odchod statisíců německých obyvatel českého a moravského pohraničí po skončení druhé světové války. Z jejich pohledu šlo a ani nemohlo jít o nic jiného, než o nespravedlivé vyhnání. Jen nemnozí si připouštěli alespoň část viny za těžký osud, který je potkal. Vzpomínky shromážděné v této knize přinášejí pohledy těch, kteří byli přinuceni své domovy opustit. Znovu se tak potvrzuje, že hlavní viníci a mocní se vždy stačí včas uchýlit do bezpečí a odveta za jejich činy proto dopadne na ty, kteří se jimi nechali vést či svést.
