Viktor Olíva Książki

Cestopis J.R.Vilímka – či spíše vzduchopis – nám poskytne nejenom očité svědectví o jedné odvážné vzduchoplavbě, ale i potěšení z archaického stylu a jemného humoru.

V této básnické sbírce z roku 1878 Neruda opět objevuje smysl svého života, snaží se být optimistou, reaguje na rozvoj vědy a techniky. Oslavuje kosmická tělesa a lidskou touhu po poznání. Objevuje se tu materialistické chápání světa, polidšťuje vesmír. Vlastenecké verše spojuje s vesmírnými tělesy. Toto dílo vyjadřuje pocity všech Májovců.

Satirický román, kdy se dostává pražský měšťák pan Brouček na Měsíc a setkává se s místními obyvateli.

Ve druhé knize se autor s kritikou zaměřuje zejména na samotného Broučka. Ten se tajemnou podzemní chodbou ocitne náhle v patnáctém století, v husitské Praze připravující se na boj s křižáky. Ujme se jej pan Domšík, provádí ho po Praze a ubytuje Broučka ve své domácnosti. Autor důkladně využívá v pozdější době běžný prvek fantastických příběhů – konfrontaci obyčejného člověka s cizím prostředím, s jinou časovou rovinou. Při srovnání měla vyniknout Broučkova zbabělost a nedostatek morálky v protikladu s hrdinstvím husitů. Reálnost prožitého dobrodružství je v závěru opět zpochybněna Broučkovým procitnutím na dvorku hospody Vikárka. Výlety pana Broučka byly Leošem Janáčkem ztvárněny v podobě opery.

Zpěvy páteční z roku 1896 jsou vrcholem Nerudovy tvorby, tato básnická sbírka vyšla až po jeho smrti, k vydání ji připravil Jaroslav Vrchlický. Život národa je srovnáván s Velkým pátkem, projevuje víru, že přijde vzkříšení. Vyslovuje se zde k velké lásce k národu a přemýšlí nad naší historií – obrací se k husitství.

Za vraždu nemůže být potrestán pravý viník, ale člověk z tzv. Bonapartovců, aby se tím dalo najevo, co jsou tito lidé zač. Za vším stojí policie v čele s Jakalem, která má zájem udržet Karla X. u moci, má ale svého protivníka, který bojuje za právo a spravedlnost. Děj se odehrává zavlády Karla X. po pádu Napoleona.