Kniha je o malém kmenu na Sibiři, který obývá nepřístupné údolí mezi horami, ohřívané hořící uhelnou slojí. Tento kmen žije ve stadiu prvobytně pospolné společnosti, když jej objeví sovětský vědec Vetlugin. Román je určen mládeži a má popularizační charakter. 2. vydání. Identifikační číslo tohoto vydání knihy je 26-002-62 .
Románově osnovaný obraz z dějin Novgorodu v 9. století vychází z historických skutečností a vědecky ověřených poznatků. Rozvíjí pestré pásmo dějů, v němž se výjevy poklidného života obyvatel střídají s obrazy krvavých bojů s vetřelci, moci a majetku chtivými Normany. Ukazuje i rozdílnost dvou ostře se střetávajících světů, prvního žijícího podle zásad zlaté Novgorodské Pravdy, spočívajících na nesporně lidském uznání stejného práva všech lidí na svobodu, a druhého, jenž svůj život staví na násilí, loupežení a zotročování druhých.
Pět obrázků ze života v petrohradské Alexandro-Něvské duchovní škole je vrcholným, i když nedokončeným dílem rus. kritického realisty (1835–1863). N. G. P. prožil v „burse“ 14 let a na několika typech seminaristů ukázal, jak mladí lidé, kteří si do školy přinášeli nejlepší vlastnosti ruského lidu, byli mravně, rozumově i tělesně mrzačeni zvrácenými vyučovacími metodami a popovskou přetvářkou a licoměrností, která z lidí upřímně věřících činila buď fanatiky nebo cynické atheisty, kteří nosili kutnu proto, že jim usnadňovala pohodlné živobytí. Ovzduší ve škole – bití, hlad, nečistota, ponižování – probouzelo v žácích buď tupou lhostejnost a stesk, nebo je vedlo ke lžím, surovostem, krádežím a udavačství, které bylo jedinou zbraní proti profesorským tyranům a sadistům, opilcům a jesuitským pokrytcům. Bohatstvím dokumentárního materiálu odhalil N. G. P. ve svém fragmentu prohnilost a neudržitelnost jednoho ze základních sloupů ruské feudálně-buržoasní státní moci: pravoslavnou církev a její „výchovu“ kněžského dorostu.