Igor Newerly Książki

Janusz Korczak est mort à Treblinka en 1942 avec les deux cents enfants de l'orphelinat qu'il dirigeait à Varsovie. Médecin, écrivain et éducateur, sa vie a été marquée par un profond amour pour les enfants. Ses ouvrages, tels que Comment aimer un enfant et Le droit de l'enfant au respect, soulignent que l'enfant est un être à part entière, méritant attention et amour. Le monde redécouvre Korczak, notamment à l'occasion du centenaire de sa naissance, célébré par l'UNESCO et l'Année internationale de l'Enfance en 1979. Comment aimer un enfant, écrit en 1915 et réédité en 1929, reflète ses doutes et son approche non péremptoire. Il y aborde l'éducation des tout-petits, préadolescents et adolescents, tout en partageant son expérience à l'orphelinat, confronté à des défis quotidiens aggravés par le manque de ressources. Korczak a introduit des innovations révolutionnaires, comme un tribunal animé par les enfants pour leur enseigner la justice et la responsabilité, ainsi qu'une Gazette rédigée par eux. Ce livre révèle un homme bon, passionné et désintéressé, digne d'admiration et du respect qu'il accordait à chaque enfant.

Román je strhujúci príbeh sovietskeho lekára, ktorý za druhej svetovej vojny padne do zajatia, prejde peklom koncentračného tábora, ujde a stane sa veliteľom poľských partizánov.

Svérázný dobrodružný román, přeložený již do nekolika svět. jazyků, zobrazuje spletité poměry Mandžuska v letech 1939-1943. Kniha vyniká bohatstvím děje, plastičností a dynamičností líčení, především přírodních krás. Hrdinou románu je mladý Viktor Domaněvský, jemuž Japoncizabili matku a odvlekli otce. Připojuje se ke komunistickému partyzánskému boji, v němž hledá vlastní ideovou a životní cestu, s mladou čínskou partyzánkou prožívá okouzlení první láskou a tváří v tvář stojí i prvním velkým deziluzím.

Beletrizované vzpomínky, které rekonstruují život pedagoga a spisovatele Janusze Korczaka. Na pozadí tragického osudu Korczaka, který byl vyhnán s židovskými dětmi do plynu, autor rozvíjí nejdůležitější problémy polské inteligence 20. stol.

Rodina vesnického tesaře byla zahnána válečnou vichřicí ze zapadlého Řekutí do Ruska, prožila zde Velkou říjnovou revoluci a vrací se konečně domů.

Název knihy je hned dvojnásob symbolický: román totiž má dva základní motivy - jedním je výchova a tím i záchrana polských bezprizorných dětí, druhým změna života Mazurů, polského kmene ve východních Prusích, vystaveného po léta usilovnému poněmčování, ale dožívajícího se s příchodem lidového Polska národní obrody. Hlavním hrdinou příběhu je 15letý chlapec Kuba, účastník partyzánských bojů i varšavského povstání, který za války ztratil oba rodiče a po osvobození žije jako 140.000 dalších bezprizorných dětí. Před útěkem do Mexika, kam chce odejít v domnění, že v lidovém Polsku není pro něho místa, ho zachrání mladý spisovatel a novinář, vypravěč tohoto příběhu, s nímž se setká v Mazursku. Postupně se podaří novináři získat Kubu, který se po smutných zkušenostech s různými ústavy vyhýbá jakékoliv "polepšovně", pro zkušební pobyt ve Středisku bezprizorných dětí. Tady nastává převýchova hocha, který si zvykl na "svobodný život", převýchova, jejíž problémy tak skvěle vystihl a základy k ní položil Makarenko ve své Pedagogické poemě. Jsou tu obtíže, ale i Kubu se podaří nejen vychovat pro život, práci a kolektiv, ale zbavit ho také mnoha - především národnostních - předsudků a nenávistí, z Kuby i jeho přátel rostou budovatelé nového Polska - Polska svobodného a lidového.

Příběh o ruském lékaři který se stal velitelem polských partyzánů. Je psán jako pásmo vzpomínek dvou osvětimských vězňů - Igora Newerlyho a Vladimíra Děrgačova a je v něm mnoho autobiografického. Kniha je ztělesněním snu o dobrém člověku a určitě chytne za srdce každého slušnéhočlověka. Druhé vydání.