Trobisch Walter Książki

„Kto raz poszarpał struny, na których gra miłość, ten będzie fałszował całe życie". Czy słuchałeś kiedy, jak przed koncertem orkiestra stroi instrumenty? Najpierw zaczynają delikatne i melodyjne. Gdyby dyrygent zaczął od bardzo hałaśliwych trąb i bębnów, nie byłby w stanie usłyszeć obojów, skrzypiec i fletów. Podobnie jest z małżeństwem. Przystosowanie serca, umysłu i ducha odpowiada strojeniu instrumentów dętych i smyczkowych, które przygotowują atmosferę, rozwijają akcję muzyczną tak, aby potem w pełni mogły zabrzmieć traby i bębnów. Właśnie tego delikatnego strojenia serca i duszy trzeba się uczyć, aby przygotować się do „symfonii" małżeństwa.

Trobisch's timeless message can help readers understand the heart of God and his intent to bless a man and woman in marriage. Banyolak's forthright guide insists that sexual harmony reflects the spiritual harmony God intended marriage to provide.

The spiritual vision of Trobisch's classic answers to love's questions is reproduced here in a new edition.

This story is the intimate correspondence between a teenage girl and her Christian counselor, who assists her in her struggle to live in peace with her awakening sexuality and who helps her to deal with her longing to masturbate.

Kniha o manželství a o problémech s nimiž se setkává žena v souvislosti nejen s manželstvím, ale se svým ženstvím vůbec.

Román z Afriky, který napsal autor při křesťanské misii.

S hlubokým zájmem odpovídá W. Trobisch v dopisech mladým lidem a nabízí rady, praktické i biblické zároveň. Toužili jste někdy být milováni? Všichni bez výjimky. A podobně jsme také všichni poznali city a zkušenosti, o kterých píší ve svých dopisech otištěných v této knize mladí lidé. Dávají nám tak proniknout do nitra svých nejhlubších tužeb.

Kniha je autentickým svědectvím muže o sobě samém. Popisuje radost i bolest, která se skrývá za povinnou fasádou kamenné tváře tvrdých chlapů.

Liebe dich selbst, um andere Menschen und Gott lieben zu können. Diese Aufforderung kann viele überraschen oder sogar schockieren. Walter Trobisch behauptet, dass „Liebe zum Nächsten ohne Liebe zu sich selbst nicht existiert“. Wenn das zutrifft, stehen wir vor der Aufgabe, uns zuerst selbst anzunehmen. Damit gewinnen auch die Fragen an Aktualität, die in diesem Buch praktisch beantwortet werden: · Kann man sich Selbstliebe aneignen? · Wo liegt die Grenze zwischen Selbstliebe und Egoismus? · Schließen sich Selbstliebe und Altruismus gegenseitig aus? · Welche Folgen hat unzureichende Selbstliebe? Einer der schwerwiegenden Folgen fehlender Selbstliebe – Depressionen – wird von Walter Trobisch besonders gründlich behandelt. Wie man sie überwinden oder lernen kann, mit ihr zu leben, zeigt die zweite Hälfte des Buches mit dem Titel Trudnomyslnost.

"ICH LIEBTE EIN MÄDCHEN" spielt in den 1950er Jahren in Afrika und beleuchtet durch Briefe die Perspektiven verschiedener Figuren, die mit Konflikten zwischen Tradition und Moderne konfrontiert sind. Die Erzählung thematisiert Ehe, Familie und Glauben und endet mit der Hoffnung auf einen offenen Dialog für eine gerechtere, respektvolle Gemeinschaft.

Viele Christen haben das Gefühl, in zwei verschiedenen Welten zu leben: der christlichen und der "restlichen". Sonntags fühlen sie sich Gott nahe, sind begeistert und voller Visionen - doch bereits am Montag verschwindet das erhabene Gefühl und eine scheinbar andere Realität macht sich breit. Dieses auf sechs Wochen angelegte Andachtsbuch hilft dabei, auch im Alltag den Glauben zu leben - ob in der Familie, bei der Arbeit, mit Freunden oder in der Gesellschaft. Jede Woche ist einem anderen Thema gewidmet. Die kurzen Kapitel geben wichtige Impulse für den Tag sowie konkrete Ideen zur Umsetzung.

Je to román v dopisech, které píše sám autor - duchovní evangelické církve a dva mladí afričané - František a Cecílie. Obsahem dopisů, které si s Waltrem Trobischem František a později i Cecílie vyměňují, jsou problémy a otázky vztahu mezi mužem a ženou. Autor se nebojí odpovídat na otázky velice otevřeně. Možná je trochu překvapující, že problémy mladých Afričanů, kteří žijí v tolik odlišných podmínkách, a problémy naše jsou opravdu tak podobné. Tato knížka poukazuje i na to, že nesmíme utíkat před vlastním přemýšlením, úmyslně jsou v knize ponechány protiklady a dáno slovo všem názorům. Nikdo nemá právo vynutit si na druhém své rozhodnutí. Dveře zůstávají otevřeny, aby se každý sám rozhodl.

Nič v tejto knihe nie je vymyslené. Všetky príbehy sa naozaj stali, všetky rozhovory skutočne odzneli. Ľudia, ktorí v knihe vystupujú, dodnes žijú. (Žiaľ, okrem autora, ktorý zomrel v roku 1979 - pozn. red.) Preto názov mesta nie je uvedený, a aj mená osôb sú pozmenené tak, aby nemohli byť identifikované. Moji priatelia v Afrike, o ktorých píšem, poznajú text tejto knihy a želajú si, aby pomohla mnohým ľuďom na svete. Lebo hoci sa jej dej odohráva v africkom prostredí, problémy medzi ľuďmi - i pri uzatváraní manželstiev - sa týkajú všetkých krajín a kultúr sveta. Walter Trobisch

geeft hier twee juweeltjes voor de gewone christen, die vaak te maken heeft met een dieptepunt in zijn geloof. Het eerste deeltje spitst zich toe op de stelling: 'Geen naastenliefde zonder eigenliefde'. Trobisch leidt de mens op zijn sprankelende manier bij de moeilijke weg tot zelf-acceptatie, die zich verdiept tot eigenliefde, van waar uit dan pas acceptatie van en liefde tot de ander, de naaste, kan volgen. Speciaal één gevolg van gebrek aan eigenliefde, de zwaarmoedigheid, tilt de auteur er boven uit en behandelt hij met pastorale voorzichtigheid. In het tweede deeltje geeft hij een 'beknopte therapie' tegen het gevoel van zinloosheid van bidden en bijbellezen , en laat concreet en bijbels gefundeerd zien , hoe deze diepten met succes kunnen worden overwonnen . Eerst wie zichzelf heeft leren liefhebben, gaat de ander zien en naar hem vragen. Vandaar de titel: Leen mij je ogen. Speciaal voor de Nederlandse editie schreef de auteur een tussenwoord, dat de verbinding tussen de beide deeltjes markeert. Twee blijmoedige boekjes in één bandje van deze blijmoedige auteur, geschreven voor ieder, die zichzelf wel eens in de put weet te zitten.