Právní a společenské důsledky samoty a osamělosti
Autorzy
Więcej o książce
Desocializace je důsledek procesu, kterým stát přímo i nepřímo, vědomě i plánovitě, explicitně i vskrytu rozbíjí vzájemnost a soudržnost. Individuální svobody tím neposiluje, naopak oslabuje schopnost lidí společně své individuální svobody hájit. Důsledkem je stav, v němž člověk ztrácí sociální návyky a mezilidské vazby. Jde o odcizení člověka ze společnosti. Osamělý jedinec postupně zapomíná, jak fungovat mezi lidmi, potrácí své sociální role (role rodiče, role zaměstnance, role partnera, manžela, souseda, kamaráda) a izoluje se. Desocializace je pomalý, plíživý a nebezpečný proces. Nebezpečný tím spíše, že neprobíhá za pozornosti bližních, ale v naprosté izolaci. A ještě ke všemu jej mnozí považují za klad. Konečně mohu žít sám, sama. Nikdo po mně (zdánlivě) nic nechce, nikdo na mě nemluví, nikomu se nemusím přizpůsobovat. Můžu si dělat, co naprosto chci, nebo si to aspoň myslím. Jsem však ve skutečnosti bezmocnou hříčkou v rukou sociálních inženýrů. Osamělost není totéž jako samota. Samotu čas od času potřebujeme k zastavení, k promyšlení dalších kroků, kusebrání. Osamělost oproti tomu bolí, zraňuje, ubližuje, otupuje.
Zakup książki
Právní a společenské důsledky samoty a osamělosti, Daniela Kovářová
- Język
- Rok wydania
- 2026
- Oprawa
- (miękka),
- Stan książki
- Bardzo dobry
- Cena
- 12,49 zł
Metody płatności
Nikt jeszcze nie ocenił.
- Tytuł
- Právní a společenské důsledky samoty a osamělosti
- Język
- czeski
- Autorzy
- Daniela Kovářová
- Wydawca
- Nová vlna
- Rok wydania
- 2026
- Oprawa
- miękka
- ISBN10
- 8053048471
- ISBN13
- 9788053048477
- Seria
- Tagi
- Opis
- Desocializace je důsledek procesu, kterým stát přímo i nepřímo, vědomě i plánovitě, explicitně i vskrytu rozbíjí vzájemnost a soudržnost. Individuální svobody tím neposiluje, naopak oslabuje schopnost lidí společně své individuální svobody hájit. Důsledkem je stav, v němž člověk ztrácí sociální návyky a mezilidské vazby. Jde o odcizení člověka ze společnosti. Osamělý jedinec postupně zapomíná, jak fungovat mezi lidmi, potrácí své sociální role (role rodiče, role zaměstnance, role partnera, manžela, souseda, kamaráda) a izoluje se. Desocializace je pomalý, plíživý a nebezpečný proces. Nebezpečný tím spíše, že neprobíhá za pozornosti bližních, ale v naprosté izolaci. A ještě ke všemu jej mnozí považují za klad. Konečně mohu žít sám, sama. Nikdo po mně (zdánlivě) nic nechce, nikdo na mě nemluví, nikomu se nemusím přizpůsobovat. Můžu si dělat, co naprosto chci, nebo si to aspoň myslím. Jsem však ve skutečnosti bezmocnou hříčkou v rukou sociálních inženýrů. Osamělost není totéž jako samota. Samotu čas od času potřebujeme k zastavení, k promyšlení dalších kroků, kusebrání. Osamělost oproti tomu bolí, zraňuje, ubližuje, otupuje.



