Bookbot

Flagelantská civilizace

Ocena książki

Więcej o książce

Autor charakterizuje svůj titul jako bohatý výběr námětů k přemýšlení z různých oblastí života. Zkoumá, proč je západní civilizace označována jako flagelantská, tedy sebemrskačská, a upozorňuje na tendenci nemilosrdné sebekritiky, která se však nevztahuje na jiné kultury. I když si je vědom hanebností evropské historie, zdůrazňuje, že pozitivní aspekty převažují, například více zachráněných životů než zmařených. Kritizuje rasismus jako hřích Západu, který však nachází i v jiných kulturách. Dále se zaměřuje na názory, které přisuzují vinu společnosti a odmítají nenávist, přičemž upozorňuje na přirozenost negativních emocí v reakci na bestiální činy. Kritizuje také „neomezený“ liberalismus a relativismus, zejména v kontextu školní výchovy, která postrádá souvislý soubor mravních norem. V souvislosti s relativismem se zabývá otázkami pravdy a jejích různých typů. Jak autor uvádí, provokace bývá nejúspěšnější výzvou k přemýšlení, a on se této metodě rozhodně nevyhýbá. Považuje za úspěch, pokud se mu podaří vyprovokovat alespoň pár dogmatických myslí k zamyšlení.

Wydanie

Zakup książki

Flagelantská civilizace, Jiří Krupička

Język
Rok wydania
1999
Oprawa
(miękka),
Stan książki
Dobry
Cena
14,12 zł

Metody płatności

3,9
Bardzo dobra
16 Ocena

Brakuje nam tutaj Twojej recenzji.

Tytuł
Flagelantská civilizace
Język
czeski
Wydawca
Hynek
Rok wydania
1999
Oprawa
miękka
Liczba stron
340
ISBN10
808590683X
ISBN13
9788085906837
Seria
Ocena
3,9 z 5
Opis
Autor charakterizuje svůj titul jako bohatý výběr námětů k přemýšlení z různých oblastí života. Zkoumá, proč je západní civilizace označována jako flagelantská, tedy sebemrskačská, a upozorňuje na tendenci nemilosrdné sebekritiky, která se však nevztahuje na jiné kultury. I když si je vědom hanebností evropské historie, zdůrazňuje, že pozitivní aspekty převažují, například více zachráněných životů než zmařených. Kritizuje rasismus jako hřích Západu, který však nachází i v jiných kulturách. Dále se zaměřuje na názory, které přisuzují vinu společnosti a odmítají nenávist, přičemž upozorňuje na přirozenost negativních emocí v reakci na bestiální činy. Kritizuje také „neomezený“ liberalismus a relativismus, zejména v kontextu školní výchovy, která postrádá souvislý soubor mravních norem. V souvislosti s relativismem se zabývá otázkami pravdy a jejích různých typů. Jak autor uvádí, provokace bývá nejúspěšnější výzvou k přemýšlení, a on se této metodě rozhodně nevyhýbá. Považuje za úspěch, pokud se mu podaří vyprovokovat alespoň pár dogmatických myslí k zamyšlení.