Parametry
- 157 stron
- 6 godzin czytania
Więcej o książce
Své stěžejní dílo, románovou antiutopii My, napsal Zamjatin v roce 1920. V letech 1924/25 se objevila v překladech do češtiny, angličtiny a francouzštiny. V Rusku byla vydána až v letech přestavby, v roce 1987. Jádrem díla je život v „Jednotném státu“ vzniklém někdy ve třetím tisíciletí po „dvousetleté válce“. Lidé v této době už netrpí bídou, ztratili však jména a stali se pouhými „čísly“, lidmi – šroubky. Ženy jsou v pojmenovány samohláskami, např. I – 330, a muži souhláskami, např. hlavní hrdina je D – 503. Život těchto lidí je organizován a přísně střežen Úřadem Strážců. Všichni lidé žijí v prosklených domech, takže nemohou nic skrýt. Vstávají každý den všichni ve stejnou minutu, stejně odchází do práce a stejně jdou i na odpočinek. Na každé sousto při jídle mají předepsaných padesát skousnutí. Na dítě musí mít povolení, jinak jsou popraveni. Vůle kolektivu zde pod totalitním diktátem Dobroditele zcela vytlačuje svobodu lidského myšlení....
W magazynie mamy łącznie książkiMy(2006)
Zakup książki
My, Jevgenij Ivanovič Zamjatin, Vlasta Tafelová, Jaroslav Tafel
- Język
- Rok wydania
- 2006
- Oprawa
- (twarda),
- Stan książki
- Dobry
- Cena
- 59,99 zł
Metody płatności
Brakuje nam tutaj Twojej recenzji.
- Tytuł
- My
- Język
- czeski
- Wydawca
- Euromedia Group
- Rok wydania
- 2006
- Oprawa
- twarda
- Liczba stron
- 157
- ISBN10
- 808693862X
- ISBN13
- 9788086938622
- Seria
- Tagi
- Prezenty dla mężczyzn, Rosja, Filmowa adaptacja, Literatura rosyjska, Satyra, Wolność, Utopia, Dyktatura, Totalitaryzm, Państwo totalitarne, Fikcyjne dzienniki
- Pierwsze wydanie
- 1920
- Oryginalna nazwa
- Мы (My)
- Ocena
- 3,9 z 5
- Opis
- Své stěžejní dílo, románovou antiutopii My, napsal Zamjatin v roce 1920. V letech 1924/25 se objevila v překladech do češtiny, angličtiny a francouzštiny. V Rusku byla vydána až v letech přestavby, v roce 1987. Jádrem díla je život v „Jednotném státu“ vzniklém někdy ve třetím tisíciletí po „dvousetleté válce“. Lidé v této době už netrpí bídou, ztratili však jména a stali se pouhými „čísly“, lidmi – šroubky. Ženy jsou v pojmenovány samohláskami, např. I – 330, a muži souhláskami, např. hlavní hrdina je D – 503. Život těchto lidí je organizován a přísně střežen Úřadem Strážců. Všichni lidé žijí v prosklených domech, takže nemohou nic skrýt. Vstávají každý den všichni ve stejnou minutu, stejně odchází do práce a stejně jdou i na odpočinek. Na každé sousto při jídle mají předepsaných padesát skousnutí. Na dítě musí mít povolení, jinak jsou popraveni. Vůle kolektivu zde pod totalitním diktátem Dobroditele zcela vytlačuje svobodu lidského myšlení....






