Bookbot

Kus historie

Ocena książki

Więcej o książce

Kniha vzpomínek Jimmyho Ernsta (1920–1984), syna slavného malíře Maxe Ernsta, líčí život umělecké avantgardy v USA během druhé světové války a v létech po ní. Jimmy Ernst, sám malíř, se ocitl po útěku z Evropy před nacismem v prostředí, které zahrnovalo tehdejší výkvět světové kultury – Breton, Chagall, Duchamp, Kiesler, Léger a mnozí další. Ti a mnozí další zapříčinili historický obrat ve vývoji americké kultury. Po roce 1945 se už nesetkáme se zvučnými programy ani ideovými manifesty, základním požadavkem je pouze svoboda umělecké činnosti. Umělci, kteří byli označeni jako abstraktní expresionisté měli společnou touhu vyjádřit sebe sama ve spontánní malířské akci. Malířské gesto je samo o sobě expresivní a bez hlubšího významu, proces malování je konkrétním tématem. New York se stal hlavním městem světového umění a tuto roli si udržel až do sedmdesátých let. Vzpomínky Jimmyho Ernsta, jejichž středobodem je samozřejmě osud jeho otce Maxe, nás seznamují nejen s jejich názory a nesnadným životem. Tato kniha nás literárně brilantní formou uvádí do kontextu čtyřicátých a padesátých let nezbytného pro pochopení vývoje amerického moderního umění, nejen výtvarného, ale i literatury a filmu.

Wydanie

Zakup książki

Kus historie, Jimmy Ernst

Język
Rok wydania
2008
Oprawa
(twarda)
Jak tylko się pojawi, wyślemy Ci wiadomość e-mail.

Metody płatności

4,6
Doskonała
5 Ocena

Brakuje nam tutaj Twojej recenzji.

Tytuł
Kus historie
Język
czeski
Rok wydania
2008
Oprawa
twarda
Seria
Pierwsze wydanie
1984
Oryginalna nazwa
A Not-So-Still Life
Ocena
4,6 z 5
Opis
Kniha vzpomínek Jimmyho Ernsta (1920–1984), syna slavného malíře Maxe Ernsta, líčí život umělecké avantgardy v USA během druhé světové války a v létech po ní. Jimmy Ernst, sám malíř, se ocitl po útěku z Evropy před nacismem v prostředí, které zahrnovalo tehdejší výkvět světové kultury – Breton, Chagall, Duchamp, Kiesler, Léger a mnozí další. Ti a mnozí další zapříčinili historický obrat ve vývoji americké kultury. Po roce 1945 se už nesetkáme se zvučnými programy ani ideovými manifesty, základním požadavkem je pouze svoboda umělecké činnosti. Umělci, kteří byli označeni jako abstraktní expresionisté měli společnou touhu vyjádřit sebe sama ve spontánní malířské akci. Malířské gesto je samo o sobě expresivní a bez hlubšího významu, proces malování je konkrétním tématem. New York se stal hlavním městem světového umění a tuto roli si udržel až do sedmdesátých let. Vzpomínky Jimmyho Ernsta, jejichž středobodem je samozřejmě osud jeho otce Maxe, nás seznamují nejen s jejich názory a nesnadným životem. Tato kniha nás literárně brilantní formou uvádí do kontextu čtyřicátých a padesátých let nezbytného pro pochopení vývoje amerického moderního umění, nejen výtvarného, ale i literatury a filmu.