Jako v pavučině

Więcej o książce

Grace se probudí v bílém pokoji. Poslední, na co si vzpomíná, je to, jak byla vyvedena z místního parku, kam často chodívala a kam přišla, aby spáchala sebevraždu. Rychle jí dochází, kdo je její věznitel. Je to Ethan. Kromě nábytku, oblečení a jídla, jež jí pravidelně nosí, nenechal v pokoji nic jiného než tužky a papír, aby mohla psát. Je tak donucena znovu se vracet ke všemu, na co chtěla navždy zapomenout. Celý měsíc Grace sní své sny, zachycuje svůj život na papír a my se tak dozvídáme více o ní samotné, jejím vztahu s matkou, s nejlepší kamarádkou i o klukovi, s kterým začala chodit. Jak se před námi její zamotaný život postupně rozplétá, vychází najevo, že ti, kteří jsou jí blízcí, nejsou vždy takoví, jakými se zdají být. Její nejlepší kamarádka, která s ní nechce sdílet svoje trápení, kluk, do něhož je strašně zamilovaná, ztráta otce a šokující odhalení, jež ji dovedlo k tomu, že jí do života vstoupil Ethan, její věznitel. Stále však zůstává cosi nevyřčeného. Gracin příběh je vyprávěný s humorem, citlivě a zároveň i drsně, jak je u spousty mladých lidí zvykem. Je zřejmé, že i když má Grace hodně nedostatků, temná tajemství a dělá špatná rozhodnutí, snaží se ze své pavučiny vyprostit. Čelí nejdůležitější otázce ze všech - proč je vlastně tady?