Bookbot

Závoj Isidin. Esej o dějinách ideje přírody

Ocena książki

Więcej o książce

Významná esej francouzského znalce novoplatónské filosofie. „Nikdo ze smrtelníků neodhalí můj závoj“, stálo prý na podstavci sochy bohyně Isidy v Egyptě. Tento romantiky oblíbený motiv, symbolizující odhalení tajemství přírody, spolu se slavným Hérakleitovým výrokem o přírodě, která „se ráda skrývá“, se stává mottem rozsáhlého „eseje“ známého francouzského znalce novoplatónské filosofie. Hadot zde v širokém závěru, sahajícím od literatury přes filosofii, ikonografii a technologii od antiky až po současnost, zabývá pojmem přírody či přirozenosti a jeho vývojem v evropských dějinách. Autor, s nímž se český čtenář mohl už před nějakým časem seznámit prostřednictvím jeho pozoruhodného textu věnovaného Plótinovi, odhaluje ve své nové knize často překvapivé myšlenkové souvislosti. Pierre Hadot v dějinách nachází dva základní postoje k přírodě: „prométheovský“, vedoucí k mechanizaci přírody, a „orfický“, kontemplativně-poetický. Jejich vzájemný vztah či převahu jednoho z nich barvitě ilustruje mnoha příklady z dějin lidského myšlení, umění a jednání. Hadot opět prokazuje, že myšlenkově podnětný text může být i literárně působivý.

W magazynie mamy łącznie książkiZávoj Isidin. Esej o dějinách ideje přírody(2010)

Zakup książki

Závoj Isidin. Esej o dějinách ideje přírody, Pierre Hadot

Język
Rok wydania
2010
Oprawa
(twarda),
Stan książki
Dobry
Cena
94,31 zł

Metody płatności

4,7
Doskonała
13 Ocena

Brakuje nam tutaj Twojej recenzji.

Tytuł
Závoj Isidin. Esej o dějinách ideje přírody
Język
czeski
Wydawca
Vyšehrad
Rok wydania
2010
Oprawa
twarda
ISBN10
8074290131
ISBN13
9788074290138
Seria
Pierwsze wydanie
2004
Oryginalna nazwa
Le Voile d'Isis. Essai sur l'histoire de l'idée de nature
Ocena
4,7 z 5
Opis
Významná esej francouzského znalce novoplatónské filosofie. „Nikdo ze smrtelníků neodhalí můj závoj“, stálo prý na podstavci sochy bohyně Isidy v Egyptě. Tento romantiky oblíbený motiv, symbolizující odhalení tajemství přírody, spolu se slavným Hérakleitovým výrokem o přírodě, která „se ráda skrývá“, se stává mottem rozsáhlého „eseje“ známého francouzského znalce novoplatónské filosofie. Hadot zde v širokém závěru, sahajícím od literatury přes filosofii, ikonografii a technologii od antiky až po současnost, zabývá pojmem přírody či přirozenosti a jeho vývojem v evropských dějinách. Autor, s nímž se český čtenář mohl už před nějakým časem seznámit prostřednictvím jeho pozoruhodného textu věnovaného Plótinovi, odhaluje ve své nové knize často překvapivé myšlenkové souvislosti. Pierre Hadot v dějinách nachází dva základní postoje k přírodě: „prométheovský“, vedoucí k mechanizaci přírody, a „orfický“, kontemplativně-poetický. Jejich vzájemný vztah či převahu jednoho z nich barvitě ilustruje mnoha příklady z dějin lidského myšlení, umění a jednání. Hadot opět prokazuje, že myšlenkově podnětný text může být i literárně působivý.