Legenda

Więcej o książce

Druss, vládce sekery, byl námětem k pověstem - příběhy o mocném válečníkovi se vyprávěly po celé zemi. Ale jak příběhy s vyprávěním rostly, Druss sám stárnul. Obrátil se zády ke slávě a stáhl se do svého horského doupěte vysoko v opuštěné krajině. Tam prošedivělý starý válečník žil ve společnosti sněžných levhartů. Tam čekal na svého starého nepřítele smrt. Daleko dole se na pochod vydala barbarská horda. Vše, co stálo mezi ní a lidem Drenaje, byla mocná pevnost se šesti hradbami, která nebyla nikdy dobyta. Ale teď ji drželi slabí, prodejní a demoralizovaní. Velká citadela byla odsouzena k zániku. Boj byl beznadějný. Druss váhavě souhlasil, že přijde ze svého ústraní, aby tento poslední, beznadějný zápas vedl. Schází dolů ze svých hor a bojuje na život a na smrt. Ztracené případy pro něj nic neznamenají - tisíckrát bojoval v bitvách prohlašovaných předem za prohrané v řadě zemí... Copak takový hrdina jako Druss nemůže inspirovat novou řadu pověstí...?