Parametry
Więcej o książce
Dopis o toleranci je nejdůležitější ze čtyř listů, které slavný anglický myslitel 17. století John Locke věnoval tématu, jež až dodneška zaujímá politiky, filosofy i laické čtenáře. Je odpovědí na projevy náboženské a politické nesnášenlivosti doby, v níž vznikl (1689), neztratil však nic ze své naléhavosti. Locke v tomto díle spojil empirický pohled na lidskou společnost s vírou v existenci přirozeného zákona, který Bůh vložil v řád světa, aby umožnil lidem žít v rozumném společenství. Takové společenství je však třeba prakticky zabezpečit. Locke přichází s ohromující myšlenkou: je nutné přísně oddělit veřejný zájem od zájmu soukromého. Víra a různé formy náboženství, jakož i jejich praktické projevy v podobě jednotlivých církví a sekt, představují zájem soukromý, do něhož nesmí stát nijak zasahovat. Církve zase nesmí pod žádnou záminkou zasahovat do záležitostí veřejných.
Zakup książki
Dopis o toleranci, Peter Horák, John Locke
- Język
- Rok wydania
- 2000
- Oprawa
- (miękka)
Metody płatności
Brakuje nam tutaj Twojej recenzji.
- Tytuł
- Dopis o toleranci
- Język
- czeski
- Autorzy
- Peter Horák, John Locke
- Wydawca
- Atlantis
- Rok wydania
- 2000
- Oprawa
- miękka
- ISBN10
- 8071082023
- ISBN13
- 9788071082026
- Seria
- Kolekcja
- Filosofie a světové společenství
- Tagi
- Tematy religijne, Tematyka filozoficzna, Polityka, Szkoła, Literatura angielska, XVII wiek, Tolerancja
- Ocena
- 3,85 z 5
- Opis
- Dopis o toleranci je nejdůležitější ze čtyř listů, které slavný anglický myslitel 17. století John Locke věnoval tématu, jež až dodneška zaujímá politiky, filosofy i laické čtenáře. Je odpovědí na projevy náboženské a politické nesnášenlivosti doby, v níž vznikl (1689), neztratil však nic ze své naléhavosti. Locke v tomto díle spojil empirický pohled na lidskou společnost s vírou v existenci přirozeného zákona, který Bůh vložil v řád světa, aby umožnil lidem žít v rozumném společenství. Takové společenství je však třeba prakticky zabezpečit. Locke přichází s ohromující myšlenkou: je nutné přísně oddělit veřejný zájem od zájmu soukromého. Víra a různé formy náboženství, jakož i jejich praktické projevy v podobě jednotlivých církví a sekt, představují zájem soukromý, do něhož nesmí stát nijak zasahovat. Církve zase nesmí pod žádnou záminkou zasahovat do záležitostí veřejných.