Więcej o książce
S několikaletým odstupem od vydání skloňovací a stupňovací části dostává odborná veřejnost do rukou druhý díl historické mluvnice lužické srbštiny. První polovina svazku – časování – se opírá o standardní pomůcky lužickosrbské diachronie. Flexi praslovanských, prasrbských a novosrbských sloves ilustruje dvaadvacet paradigmatických tabulí s častými slovesy nepravidelnými a příkladovými slovesy pravidelnými. Do zvláštní složky flexe je vyčleněno kmenosloví, pojaté jako nauka o kmenových změnách. Podnětná je zejména druhá polovina knihy – slovotvorba. Tvoření slov zpracovala sorabistika dosud pouze synchronně – autor pro svůj výklad využil existující hornolužické a dolnolužické práce, slavistické publikace i etymologické slovníky jednotlivých slovanských jazyků. Významně doplnil několik nových starosrbských pramenů. Všechny historické doklady jsou opatřeny stránkovou citací, což pro příští badatele představuje snazší orientaci i prostor pro vlastní výklad jazykových jevů.
Zakup książki
Vývoj lužickosrbského časování a slovotvorby, Richard Bígl
- Język
- Rok wydania
- 2019
- Oprawa
- (miękka)
Metody płatności
Nikt jeszcze nie ocenił.
- Tytuł
- Vývoj lužickosrbského časování a slovotvorby
- Język
- czeski
- Autorzy
- Richard Bígl
- Wydawca
- Karolinum
- Rok wydania
- 2019
- Oprawa
- miękka
- Liczba stron
- 157
- ISBN10
- 802464147X
- ISBN13
- 9788024641478
- Seria
- Tagi
- Podręczniki, Lingwistyka
- Opis
- S několikaletým odstupem od vydání skloňovací a stupňovací části dostává odborná veřejnost do rukou druhý díl historické mluvnice lužické srbštiny. První polovina svazku – časování – se opírá o standardní pomůcky lužickosrbské diachronie. Flexi praslovanských, prasrbských a novosrbských sloves ilustruje dvaadvacet paradigmatických tabulí s častými slovesy nepravidelnými a příkladovými slovesy pravidelnými. Do zvláštní složky flexe je vyčleněno kmenosloví, pojaté jako nauka o kmenových změnách. Podnětná je zejména druhá polovina knihy – slovotvorba. Tvoření slov zpracovala sorabistika dosud pouze synchronně – autor pro svůj výklad využil existující hornolužické a dolnolužické práce, slavistické publikace i etymologické slovníky jednotlivých slovanských jazyků. Významně doplnil několik nových starosrbských pramenů. Všechny historické doklady jsou opatřeny stránkovou citací, což pro příští badatele představuje snazší orientaci i prostor pro vlastní výklad jazykových jevů.





