Díky, pane profesore

Więcej o książce

Kdo ze čtenářů by se nepamatoval na svéráznou postavu starého profesora Chipse, na prostý, lidsky hřejivý příběh "Sbohem, pane profesore", který několik let před válkou náležel k nejčtenějsím a nejoblíbenějším knihám světa. Tato kniha, která v originále vyšla již v roce 1938, je volným, samostatným a dokreslujícím pokračováním tohoto proslulého románu; znovu se v ní vrací pan profesor Chipping, znovu ožívá staroslavná kolej v Brookfieldu. Není to román, spíš volně spojené črty, kapitoly vyplněné drobnými příběhy a kresbou charakteru několika anglických chlapců. Prostě a střízlivě, bez nejmenší snahy po výstřednosti, líčí Hilton život v anglické internátní škole a vyvolává v čtenáři pocit jistoty, pramenící z prostředí, kde snad dodnes žijí a učí lidé sympaticky konservativní, to znamená ne ztrnulí a ne kožení. Všichni, kdo se nechali okouzlit vzácnou epickou melodií Hiltonovy první slavné knížky, rádi vyslechnou její pokračování; "Díky, pane profesore," je kniha o dobrém člověku, napsaná pro dobré lidi, kniha plná laskavého vidění reality a klidné, nevykořeněné pohody.